Kypru hrozí po odmítnutí mezinárodní pomoci chaotický bankrot
Kvůli problémům s Kyprem se může do eurozóny vrátit prudká dluhová krize. Tak reagují analytici na to, že kyperský parlament odmítl podmínky mezinárodní pomoci. Poslancům se nelíbila hlavně mimořádná daň na vklady v bankách.
Podle eurozóny musí Kypr z daní na vklady v bankách získat 5,8 miliardy eur (v přepočtu asi 150 miliard korun), to je podmínka finanční pomoci z Evropy. Kontroverze vyvolal hlavně návrh na zdanění vkladů do 100 tisíc eur (v přepočtu asi 2,5 milionu korun), tedy pojištěných vkladů drobnějších střadatelů.
„Podle poslanců je to nespravedlivé,“ řekl kyperský prezident Nicos Anastasiades. Přitom podle eurozóny to byl právě on, kdo chtěl, aby daň zasáhla i lidi s menšími konty.
Rozhodnutí kyperského parlamentu a jeho případným důsledkům se věnovalo ranní vysílání Radiožurnálu
Eurozóna teď bude po Kypru požadovat, aby přišel s jiným návrhem, jak vybrat dostatek peněz. O alternativním plánu by dnes měli jednat předsedové kyperských politických stran. Eurozóna čeká, zda Kypr nezmění názor a nerozhodne se zdanit třeba jenom vklady nad 100 tisíc eur.
Německý ministr financí Wolgang Schäuble varoval Kypr, aby přistoupil na podmínky finanční pomoci. V opačném případě to prý bude mít velký dopad na kyperské banky.
A nejde jen o Kypr. Pokud středomořský ostrov pomoc nedostane, hrozí mu bankrot a odchod z eurozóny. To by mohlo do krize zatáhnout i další země.
Kypr teď bude hledat alternativní plán, jak se dostat k penězům. Asi polovinu ze 68 miliard eur uložených v kyperských bankách drží podle listu Financial Times cizinci – Britové, Řekové a Rusové. I těch se týkají další možnosti.
Jednání v Moskvě
Kyperský ministr financí Michalis Sarris by měl v Moskvě mimo jiné jednat o prodloužení úvěru ve výši dvou a půl miliardy eur. Ten Kypr dostal už dříve od Ruska. A ministr také pravděpodobně nabídne Rusku prodej dvou zadlužených kyperských bank za symbolické jedno euro. To je jedna možná cesta.
„Druhá cesta je, že Kypr přesvědčí finanční trhy o tom, že je refinancovatelný. A třetí věc je spojená s tím, že v těch problémových institucích dojde k mobilizaci privátních zdrojů, případně dalších zdrojů veřejného charakteru, ale to při vysoké míře zadluženosti Kypru, která dosáhne v letošním roce až 140 procent HDP, je těžko realizovatelné,“ nastínil ekonom Petr Zahradník.
Včerejší rozhodnutí kyperského parlamentu však neznamená jen odložení problému. Zahradník poukázal i na to, že tím poslanci de facto přibrzdili případnou paniku na trhu.
„To rozhodnutí kyperského parlamentu skutečně vedlo k jistému uklidnění, a dokonce i k uklidnění těch spekulantů, kteří bezesporu v kyperských bankách mají uloženy své vklady. Možná bych podotkl, že kapitál uložený v kyperských bankách je osminásobkem kyperského HDP. Právě jak ti spekulativní vkladatelé, tak vkladatelé v jiných zemích velmi netrpělivě očekávají verzi toho plánu B, v čem bude spočívat,“ řekl Zahradník.
