Člen výkonné rady ODS, podnikatel Pavel Drobil se stal ve Svazu průmyslu a dopravy novým zmocněncem pro zavedení eura v Česku. Veřejnost i velká část politiků včetně těch z jeho mateřské ODS je ale většinově stále proti. Jak to chce změnit? Podle něj zabere vysvětlovací kampaň. „Česká ekonomika v podstatě v euru jede. Euro na rozdíl od koruny také nelítá ode zdi ke zdi,“ říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Rozhovor Praha 14:55 31. října 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tím, že podporujete euro, jste známý už dlouho. Co tedy nového vy osobně do té debaty můžete za Svaz průmyslu přinést, abyste přesvědčil veřejnost a hlavně politiky, že máme přejít na euro?
Nevím, jestli to je něco nového, ale co chceme dosáhnout, je jednoduché. Zavedení eura v ČR.

A je to reálné?
Já si myslím, že to reálné je.

Ve vašem životě?
Kdybych tomu nevěřil, tak bych do toho nešel. Já jsem dokonce přesvědčený, že se to opravdu dá zvládnout do konce tohoto desetiletí.

Jaký je váš hlavní argument, že bychom měli přijmout euro? Budete teď vystupovat za Svaz průmyslu, ale ani ne všechny podniky souhlasí s přechodem na euro.
To s vámi souhlasím. Asi nikdy nebude stoprocentní shoda ve společnosti.

To jistě ne, ale není ani alespoň většinová..
Jistě. My jsme promeškali určitý okamžik, který byl těsně po našem vstupu do Evropské unie (v roce 2004 – pozn. red.), kdy plány přechodu k euru v roce 2009, 2010 byly realistické. Kdyby ale nepřišla světová krize. Politici si pak dali velkou práci, aby euro očernili u české veřejnosti, která je velmi konzervativní.

Proto jsou ty nálady v ČR takové, jaké jsou, a naším cílem je to změnit. Vysvětlující kampaní, zapojením firem, jednoznačným zdůvodňováním výhod přechodu na euro, které jednoznačně v české ekonomice jsou. Osmdesát procent našeho obchodu je navázáno na země EU, z toho 70 procent je i v eurozóně nebo je s ní spojených. Takže česká ekonomika v podstatě v euru jede.

Takových zemí, jako jsme my, je ale více a také nemají euro. Co podle vás tedy je ten hlavní argument, který by mohl na veřejnost zabrat, že přechod na euro má smysl a nejde například jenom o zdražování?
Zdražování je právě jedna z chimér, která se vykládá zejména v rámci některé části politického spektra. A reálně to není pravda.

Dobré zkušenosti s korunou

Není to pravda v nějakém průměru v dané ekonomice, ale je pravda, že některé zboží vždy po přechodu na euro minimálně dočasně zdražuje.
Ano, úplně stejně, jako když změníte třeba sazbu DPH, tak si to někteří obchodníci takto připraví. To není problém měny, to je problém systému a jak se k tomu kdo postaví. Ale je zajímavé, a možná by se nad tím měla veřejnost zamyslet, že ve všech zemích, které euro přijaly, tak jsou lidé s eurem absolutně spokojení a podpora eura je tam více než 65 až 80 procent.

Česko přijme euro ze zoufalství. Až mu nic jiného nezbyde a bude všude kolem, soudí ekonom Špicar

Číst článek

Mimochodem, taková podpora eura je například i v Maďarsku a v Polsku. V Polsku přes 60 procent, v Maďarsku přes 70 procent, a euro tam samozřejmě z politických důvodů, nikoliv z ekonomických, nemají. Takže úplně jednoduchá otázka je: kdyby euro bylo tak špatné a byly s ním problémy, proč je s ním ve všech těch zemích, které euro přijaly, naposledy Chorvatsko, taková míra spokojenosti? Myslím, že tady je jeden z těch nejdůležitějších argumentů.

Ale já položím tu vaši otázku obráceně: proč je tedy u naší veřejnosti podpora eura tak nízká? Stále je to méně než polovina, třeba podle loňského průzkumu CVVM je asi jen 22 procent lidí pro. A zároveň nabízím odpověď: není to třeba i tím, že u nás právě politici z vaší domovské strany ODS lidem léta říkali, že když přijmeme euro, ztratíme kus své národní svébytnosti?
Rozdělil bych to na dvě části. Jedna je objektivní. Češi mají více než sto let se svou vlastní měnou velmi dobré zkušenosti. To je třeba korektně říct. Na rozdíl od Polska nebo Německa po první světové válce koruna nikdy neprodělala turbulence hyperinflací a podobných věcí, které měnu devalvují. Důvěra v českou korunu a v ukládání svých úspor do české koruny je u nás tedy dlouhodobá a opravdu není třeba se tvářit, že to tak není. Ale pak je potřeba občanům vysvětlit, že úplně stejně mohou důvěřovat euru. Podívat se, jakou už má relativně dlouhou historii.

K politikům, kteří tady dlouhodobě straší zdražováním nebo jak je eurozóna pořád v krizi, což ano, slyšíme i od některých politiků z mé domovské strany, říkám: euro ale na rozdíl od koruny nelítá ode zdi ke zdi a v podstatě si drží kurz vůči dolaru takový, s jakým začínalo. Samozřejmě s nějakými výkyvy, ale není to žádné drama, které by jakýmkoliv způsobem zpochybňovalo jeho stabilitu. To je třeba vysvětlit občanům.

Druhá věc je, že když jsme vstupovali do EU a přijali jsme závazek přijetí eura, což je mimochodem také argument, že bychom měli dodržovat smlouvy, tak podpora veřejnosti byla více než padesátiprocentní. Pak ale dalších deset let čeští politici v podstatě na euru nenechali nit suchou a je jedno, jestli to byla pravda, lež nebo dezinformace. Vždycky říkám takový příklad: budete mít krásnou dívku, která bude voňavá, všichni s ní jako děti budou lítat mezi paneláky, takže to vidí. Ale když bude celá parta vykládat, že ta dívka je škaredá a nevoní, tak se to takto prostě do podvědomí dostane. A úplně stejně se to podařilo politikům udělat s eurem. Takže nejdůležitější je podle mě vysvětlující kampaň.

Když jsem se dívala na časové řady průzkumů, tak se podpora eura ze strany Čechů definitivně zlomila v roce 2011. Což se asi dá spojit s řeckou dluhovou krizí. Politici, a hodně právě z vaší strany, veřejnosti říkali, že kdybychom byli v eurozóně, tak teď musíme platit za cizí státy jejich dluhy. Ta obava asi v lidech přetrvává. Navíc, není na tom opravdu něco, že díky koruně jsme stranou toho řešit cizí problémy?
Úplně stranou nejsme. To je další z mýtů a nepravd, kterou si tady říkáme, že ČNB je úplně nezávislá. To není pravda. Blízký vztah směrem k Evropské centrální bance je možná dokonce větší, než si většina našich politiků, občanů nebo i byznysmenů dokáže připustit. Stejně tak nejsme stranou bankovní unie, respektive je tam jistá provázanost. Takže takhle jednoznačně, jak jste to řekla, to není.

Nicméně to, že na veřejnost měla vliv řecká krize a způsob, jakým k ní politika přistoupila, je pravda. Část byla naprosto pravdivá a já bych popřel sám sebe v kampani v roce 2010, kdybych řekl, že ani já jsem na to nepoukazoval. Ale je třeba odlišit mezi hospodařením státu a tím, jak ten stát referoval o plnění podmínek pro přijetí eura a že lhal. Druhá věc je ale samotná měna. Ta nemůže za to, že se jeden z jejích uživatelů, řekl bych, prolhal k tomu, aby se k evropské měně dostal.

Nemáme polštář proti selhání

Teď předpokládám mluvíte tedy o Řecku a jeho politicích, kteří manipulovali údaje o ekonomice, aby mohli přijmout euro..
Já bych řekl prolhali se k nějakým výsledkům a díky tomu vstoupili do eurozóny. Ale je třeba říct, že problém řeckého státu nesouvisel s měnou, úplně stejně by to dopadlo s drachmou. Problém byl, že řecký stát si žil nad poměry. Měli patnácté, šestnácté důchody. Nebo důchod za to, že jste ráno otevřela oči a dala nohu z postele dolů. Takto se prostě žít dlouhodobě nedá. Vzhledem k euru pak byl vytvořen záchranný pakt, byla tam ingerence nejen Evropské centrální banky, ale i politického spektra v rámci eurozóny.

OVĚŘOVNA: Evropská banka nebude přes digitální euro kontrolovat platby, jak hrozí ekonomka

Číst článek

Nicméně kam to vedlo? K tomu, že Řecko má v daném okamžiku ozdravené veřejné finance, dokázalo udělat reformu a je dnes dobrým dlužníkem. Troufnu si říct takovou hříšnou myšlenku, když se někdo podívá na české veřejné finance, zejména na trend posledních dvou až tří let, tak jestli bychom náhodou neměli být šťastní, kdybychom byli v eurozóně a měli nad sebou nějaký větší tlak. Ale i polštář, kdybychom selhali. My ho teď nemáme.

Zeptám se ještě na euro, korunu a inflaci. Řekl jste, že nízká podpora eura souvisí i velkou důvěrou lidí v korunu. Loni, když u nás vyletěla vzhůru inflace a byla jednu dobu nejvyšší v Evropě, zatímco v zemích eurozóny byla mnohem nižší, tak se podle mě i u nás začalo víc mluvit o euru. Jestli by nám s ním nebylo lépe. Teď se to ale už zase obrací, když se ukazuje, že i země, které mají euro, třeba Slovensko nebo některé pobaltské státy, mají inflaci mnohem vyšší než my. Nabízí se vysvětlení, že třeba léčba centrální banky, která nebyla jenom ve zvedání úrokových sazeb, ale také bojovala s inflací ovlivňováním kurzu koruny, zabrala. Nemáte pocit, že se to pozitivnější naladění tímto zase smaže, protože se ukáže, že to má nějaký význam mít korunu a euro by nás stejně nespasilo před inflací?
Euro není všelék, ale v každém případě jedna z kotev. Jednak politická kotva, která jednoznačně říká, kam patříme. Jednak ekonomická kotva, když jsem říkal, že 80 procent naší ekonomiky je provázáno s EU a 70 procent s eurozónou. My tady vynakládáme spoustu miliard korun na různá kurzová, měnová, úroková zajištění, které bychom mohli investovat do rozvoje svých firem, třeba i do zvýšení mezd. Ty peníze prostě vyhazujeme z okna.

K vaší otázce a inflaci. Já jsem dalek hodnotit práci ČNB, nemám ten aparát, jako má ČNB, ani svaz průmyslu ho nemá, ale můžeme se podívat na nějaká srovnání a výsledky. Přesto všechno, co jste řekla, tak stále máme druhou největší inflaci v rámci EU, jestli se nepletu, když vezmeme průměr eurozóny. A když si tady někdo vypichuje inflaci v Estonsku nebo na Slovensku, tak to je jako kdybychom se podívali na průměrnou inflaci v ČR, ale já vám garantuji, že v Praze bude jiná než v Karlových Varech, v Ústí nebo ve Zlínském kraji.

To je ale problém všech průměrů..
Přesně tak. Ale to znamená, že musím srovnávat opravdu průměr. Tedy celá teritoria, jako je ČR, kde vládne koruna a teritoria, na kterých vládne euro. Estonsko v tom smyslu není relevantní jednotkou, je to region. Takže když se podívám na průměr, tak si myslím, že jednoznačně ČNB s léčbou, kterou nasadila, s jejím načasováním a masivností nebo nemasivností, s Evropskou centrální bankou prohrála.

‚Orbánovo vítězství.‘ Brusel uvolní miliardy pro Maďarsko, zmrazil je kvůli sporům o právní stát

Číst článek

Na druhou stranu je potřeba být i v tomto smyslu korektní. Kus inflace v ČR je dána strukturou českého průmyslu. Není to jenom o cenách, které vidíte na krámech. Naše struktura je velmi energeticky náročná. Obrovsky se na nás tak podepsala energetická krize v roce 2022. Máme tady také produkci s nižší přidanou hodnotou práce než v zemích eurozóny, což je mimochodem podle mého názoru dáno i korunou. Zejména jednou z věcí, kterou ČNB nikdy neodpustím, a to je kurzový závazek z roku 2013, který jsme opustili s velkými bolestmi v roce 2017.

Stál nás neuvěřitelné peníze a bude nás stát dál, protože podle mého názoru jsme korunu, pokud jde o měnovou politiku a schopnost ovlivňovat kurz, v podstatě přenechali spekulantům v City. ČNB ji stoprocentně v ruce nemá, protože si můžete všimnout, že její slovní intervence skoro vůbec nefungují. A ani standardní věci. Když ČNB zvedá sazby, tak by měla koruna posilovat, ne vždy se to však stalo. Když posilovala, tak to bylo na základě (měnových) intervencí. Takže osobně si myslím, že v této krizi ČNB prohrála.

A když si vezmeme, na jakých trzích se pohybujeme, tak je potřeba říct, že z tohoto pohledu prohrály české firmy a prohráli i čeští občané. České firmy se navíc musí stále vypořádávat s dědictvím z minula, což je podkapitalizování a podinvestování, a vedle toho stále platíme náklady za to, že si tady hrajeme na nějakou národní měnu, která se podle mě stala spíš fetišem, než že by byl nějaký rozumný důvod ji zachovávat.

Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer nedávno řekl, že se mu nezdá výhodné mít měnu, jejíž parametry jsou určovány institucí, která logicky musí brát v úvahu mnohem víc zájmy Itálie a Španělska než zájmy menších zemí. Není to silný argument proti euru?
Mně přijde takový argument spíš úsměvný, a to hlavně s ohledem na osobu, která ho pronesla. Protože byl to pan guvernér Singer, který tady zavedením kurzového závazku na dobu tří až čtyř let v podstatě zavedl euro. Akorát to bylo euro v pyžamu koruny, ale bylo to euro, protože tady byl pevný kurz.

On v podstatě svým rozhodnutím, nikoliv rozhodnutím vlády a dohodou na kurzu s Evropskou centrální bankou, rozhodl, že ČR vstoupila do ERM 2 (viz box). Říkám to v uvozovkách, ale takto to bylo, byli jsme navázáni na to, jak euro funguje, nebo nefunguje, a vůbec mu to nevadilo.

Podniky budou moct na základě změny zákona od ledna účtovat v eurech, dolarech nebo v librách. A také platit daně v eurech a výplaty zaměstnancům. Bude o to podle vás velký zájem? Týká se to sice jen firem, které mají většinu příjmů v cizí měně, ale nebude to třeba pro jejich tuzemské zaměstnance příliš rizikové, aby dostávali výplaty v eurech?
Je potřeba říct, že je to první a velmi dobrý krok, který česká vláda, a v tomto případě opravdu pod velkým tlakem ODS v tom pozitivním slova smyslu, učinila směrem k byznysu. Svaz průmyslu to velmi kvituje, protože jistě víte, že přechod na účetnictví v euru už oznámila Škoda Auto, jeden z největších zaměstnavatelů v ČR. Bude to ale mít porodní bolesti a nějakou nabíhací křivku, protože ne všechno je dořešeno. Pokud se týče účetnictví, není tam problém.

Vláda a přijetí eura? ODS o tom diskutuje, Piráti a STAN podporují, TOP 09 považuje za reálný rok 2030

Číst článek

Je stát připravený na to, aby přijímal daně v eurech?
Firma může vést daňovou evidenci v eurech, ale bohužel se zjistilo, že česká finanční správa není připravena. Je to ale spíš technický problém, který se vyřeší.

Jak je to s těmi výplatami? Nebudou zaměstnavatelé prostě jen přenášet riziko kurzových změn na svoje zaměstnance?
Nejdřív musím říct, že od ledna se mění v české legislativě dosavadní povinnost vyplácet mzdu v české koruně, ale nezavádí se žádná povinnost vyplácet ji v euru. Tedy ať někoho neznejistíme. Je to tak, že já jako zaměstnavatel nemůžu sám rozhodnout, že vám budu posílat výplatu v eurech. Musím se na tom s vámi dohodnout. Pokud se nedohodnu, tak se pro vás nic nezmění. Takže tady můžou být všichni v klidu. Bude to postupný evoluční proces. Firmy na to podle mého názoru budou přecházet poté, co si vyzkouší přechod na účetnictví nebo daňovou evidenci v eurech.

Vy sám jste podnikatel, investoval jste do několika strojírenských podniků. Plánujete u nich přechod na euro včetně výplat?
Vzhledem k tomu, že máme většinu příjmů v eurech a náklady v korunách se pohybují někde kolem 20 nebo 25 procent a z toho velká část jsou mzdy, tak o účtování v eurech budeme určitě jednat. Je to pro mě logická věc, ale já jsem majitel, skoro bych řekl jenom majitel, takže rozhodnout musí účetní, abychom cokoliv nepoškodili. Samozřejmě se budeme dívat i na ten legislativní rámec. Pokud jde o mzdy, u nich je potřeba vyřešit ještě jednu věc. A to je placení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Pokud já tyto odvody nebudu moct dělat v eurech, tak se mi to samozřejmě celé komplikuje, protože vám budu posílat mzdu v eurech, ale zase na sociálku a zdravotní pojišťovny to budu posílat v korunách. Takže dokud se to nevyřeší, tak to bude mít nějaké porodní bolesti.

Blíží se doba, kdy vaše mateřská strana ODS jasně řekne: chceme, aby v Česku bylo euro?
V ODS se velmi změnila nálada, myslím, že to není absolutní odmítání proti pár ostrůvkům „pozitivní deviace“, které říkají ano. Diskuse probíhá a hlavní argument přijde v momentě, kdy budeme opravdu plnit maastrichtská kritéria. Protože pokud je neplníme, tak je ta debata trošku akademická.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít