Proč krachují start-upy? Zakladatelům často chybí peníze i odstup

Internet je plný příběhů o mladých mužích a ženách, kteří z garáže nebo ze svého pokoje spustili obchod, který jim vydělal miliony. Buď přišli s novým výrobkem, ze kterého se stal hit, nabídli službu, kterou všichni potřebovali, i když o tom možná ani nevěděli, nebo vymysleli technické řešení, které pak výhodně prodali některému z velkých hráčů v oblasti technologií. Říká se tomu moderním slovem start-up a je to pro mnoho lidí vysněná cesta k úspěchu a penězům. Těch je ale málo, mnohem více je podniků, kterým se uspět nepovedlo.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pro řadu start-upů jsou začátky těžké. | Zdroj: Pixabay

Jak s nadsázkou stanovuje jedno z pravidel start-upového světa: 11 z 10 start-upů zkrachuje.

A místo zkoumání toho, proč ti úspěšní uspěli, může být poučnější hledat důvody, proč ti neúspěšní propadli. Podíváme se na hlavní důvody, které shrnuje server ThinkGrowth.

Vychází z průzkumu asi stovky zkrachovalých start-upů a ze zkušenosti autorky, která si touto zkušeností prošla také.

Magistra nechci, mám start-up nebo směny za barem. Proč Češi končí studia před státnicemi?

Číst článek

Příčin neúspěchu je několik, ale jedna je zcela dominantní: skoro polovina ze zkoumaných případů skončila krachem proto, že pro nabízený nebo vyvíjený produkt neexistovalo dost zákazníků. Zkrátka o ně nebyl zájem.

Nebo o ně zájem byl a produkt rychle získal oblibu v určitém okruhu lidí, ale celkově byl trh tak malý, že začínající společnost nakonec neuživil.

Ačkoliv to zní jako úplná samozřejmost, je zcela zásadní před zahájením projektu pečlivě zkoumat, jestli si někdo výsledný produkt bude chtít koupit. Což ale může být trochu obtížné, protože někdy si nový produkt může vytvořit úplně nový trh - zkrátka lidé najednou chtějí a nutně potřebují něco, co by je samotné ještě před chvílí ani nenapadlo.

Achillova pata start-upů

Další příčinou neúspěchu je špatný marketing - tedy neschopnost produkt nabídnout potenciálním zákazníkům a přesvědčit je k jeho koupi. Případně chybí obchodní model, tedy jasná idea, proč a pro koho ten který produkt vzniká. A s tím pak úzce souvisí další častá příčina neúspěchu, a sice vyčerpání finančních zásob připravených pro rozjezd firmy - tohle spojuje asi 40 procent neúspěšných společností.

Zakladatelé start-upů se kvůli nim obvykle zadluží nebo v nich utopí daleko víc úspor, než plánovali. A když pak začnou šetřit, šetří často právě na marketingu, což vede k dalšímu poklesu prodeje.

Silnou stránkou start-upů je velká angažovanost jejich zakladatelů, to, že věří svojí myšlence a že do jejich rozjezdu vkládají svou energii. Jenže právě to je i Achillova pata tohoto podnikání.

Zkoumané start-upy existovaly v průměru tři až čtyři roky a autorka z vlastní zkušenosti i z výpovědí podobě neúspěšných kolegů konstatuje, že je velmi obtížné vlastní projekt, do kterého člověk investoval mnoho času a peněz ukončit včas. A to vede k daleko větším ztrátám, než bylo nutné.

Ondřej Himmer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme