Řecko schválilo rozpočet na příští rok, počítá s úsporami 7,3 miliardy eur
Řecký parlament schválil rozpočet pro rok 2013. Finanční plán počítá s úsporami ve výši 7,3 miliardy eur. Řečtí poslanci se tak v poměru 167 z celkových 300 vyslovili i pro setrvání země v eurozóně. Přijmutí rozpočtu bylo totiž jednou z hlavních podmínek zahraničních věřitelů pro uvolnění další půjčky zadluženým Aténám.
Rozpočet počítá se zvýšením daní, snížením výdajů a ekonomickými reformami. Proti jeho přijetí během dne protestovaly v Aténách tisíce lidí.
Premiér Antonis Samaras na tiskové konferenci oznámil, že momentální prioritou je nastartování hospodářského růstu země.
„Cesta k hospodářskému růstu je skutečně velmi dlouhá, balík úsporných opatření je skutečně velice přísný a Řecko zůstane pravděpodobně příští rok zase v recesi. Ekonomický růst můžeme očekávat nejdříve v roce 2014,“ předpovídá hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
K novému řeckému rozpočtu se vyjádřil ve Světě o osmé hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš
Schválení rozpočtu je společně s balíčkem škrtů jednou z podmínek zahraničních věřitelů, aby Řecku poskytly další finanční pomoc. O té budou v pondělí ráno v Bruselu jednat ministři financí zemích platící eurem.
Jak ale Radiožurnálu řekl analytik European Policy Centre Janis Emmanoulidis, pomyslný Damoklův meč bude nad Řeckem viset i nadále.
„Když porovnáte situaci Řecka před létem a teď, je už viditelné, že možnost, že Řekové dobrovolně opustí eurozónu, je daleko menší. Takže pokud se Řecku podaří překonat současné překážky a bude mu poskytnuto více času a ekonomické pomoci, myslím, že bychom mohli věřit, že grexit bude ještě méně možný než teď,“ míní Emmanoulidis.
Deficit rozpočtu má klesnout na 5,2 procenta z letošních 6,6 procenta. Státní dluh by měl podle návrhu rozpočtu vzrůst na 346 miliard eur. Výdaje mají být sníženy z letošních téměř 62 miliard eur na 55 miliard a osm set milionů eur.
„To ale neznamená, že nad Řeckem přestane viset Damoklův meč. Diskuse o tom, jestli Řecko zvládne zůstat v eurozóně tady budou pořád, ale budou už daleko méně akutní, než byly před létem,“ věří analytik.
S tím, že Řecko nemá dalších 31 a půl miliardy eur jistých, souhlasí i Jan Bureš: „Je jasné, že míč je na straně zemí eurozóny, které se musí dohodnout, jakým způsobem znovu nastavit řecký plán a co fakticky po Řecku požadovat v následujících třech až čtyřech letech.“
Najít vítěze je velmi složité. Pozice jak Řecka, tak zemí eurozóny, je poměrně zoufalá. „Možná o něco zoufalejší je Angela Merkelová, která vidí, že řecká strana v tuto chvíli fakticky splnila velkou část z toho, co po ní trojka požadovala, a Mezinárodní měnový fond teď chce vidět nějakou formu odpuštění ze strany velkých zemí a to je pro Merkelovou hodně politicky citlivé s blížícími se německými volbami na podzim 2013 ,“ hodnotí Bureš.
