Vláda může od příštího roku zvýšit výdaje na obranu nad hranici dvou procent HDP
Vláda bude zřejmě moci v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec státního rozpočtu. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.
V pátek to schválila Sněmovna v předloze, kterou se mění zákony související s přijetím nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí.
Nejprve veřejné spory s Černochovou, teď nejvyšší hodnost. Řehka se stane armádním generálem
Číst článek
Pro pozměňovací návrh, který tuto novinku zavádí, hlasovalo 148 poslanců napříč sněmovními kluby. Výjimkou byl klub SPD, jehož šestnáct přítomných poslanců hlasovalo proti návrhu. Stejně vypadalo i hlasování o zákonu jako o celku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh ve Sněmovně formálně předložil, již dříve zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, která jsou podle evropských pravidel maximem.
Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Stanjura se z pátečního jednání omluvil kvůli zahraniční cestě.
Loni byl dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP. Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno do roku 2030, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle.
Má zajistit, že nebude nutné v roce 2031 jednorázově snížit výdaje státního rozpočtu o jedno procento HDP, což je v současnosti zhruba 80 miliard korun. Tři roky by podle něj měly být dostatečné pro stabilizaci rozpočtů.
