Ne sůl, ale čipy nad zlato

Proslulý Moorův zákon byl poprvé formulován spoluzakladatelem Intelu Gordonem Moorem v roce 1965. Říká zhruba, že počítačový procesor zdvojnásobí počet tranzistorů každé dva roky při zachování stejné ceny. Výsledkem je exponenciální křivka, která ukazuje, že výpočetní technika je stále výkonnější a zároveň levnější.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Pro moderní výrobu i život jsou čipy naprosto nezbytné.“ | Foto: PublicDomainPictures | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Pro představu, procesor Intel z roku 1970 se skládal ze čtyř tisíc tranzistorů. Loňské čipy jich v sobě mají už skoro 50 miliard. Technologický pokrok, který nastal během desítek posledních let, je ohromný. Stejně jako počty a využití čipů. Jen jeden osobní automobil má v sobě až 40 různých čipů. Má je v sobě každá pračka, lednička, samozřejmě mobil a zřejmě už i pověstný toustovač.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Ne sůl, ale čipy nad zlato

Zmíněný postulát znamená, že elektronická zařízení i hračky mohou být rok od roku menší a levnější. Výroba mikroprocesorů je ale tím složitější i materiálově a ekologicky náročnější – protože je potřeba vmáčknout výkon celého počítače do jednoho mikročipu.

Křemík, nejčastější materiál pro výrobu čipů, se zpracovává až čtyři měsíce. Pro výrobu je potřeba velké množství vody i elektřiny. Továrny jsou obrovsky ekologicky náročné a  materiály se vozí z různých koutů světa. Celý výrobní řetězec je poměrně složitý – a navíc má i politický rozměr. 

Takže když se jako letos zadrhnou dodávky čipů do fabrik, pro něž jsou naprosto nezbytné, nastane vážně průšvih. Automobilky musely přerušit výrobu, protože bez konkrétního čipu prostě nemůžou pokračovat dál. Letos se kvůli nedostatku čipů vyrobí o dva miliony osobních aut méně, odhadují asociace. Podobná situace je v mobilních telefonech, jak již uvedl Samsung. 

Přechod na ekologické zdroje

Teprve s čipovou krizí naplno došlo politikům, jak jsou všichni na této výrobě závislí. 70 procent trhu polovodičů ovládá tchajwanská TSMC a jihokorejský Samsung. Což je bolestivé pro Ameriku, Čínu i Evropu. Konkrétně, ve Spojených státech se spotřebuje 47 procent všech globálně vyrobených čipů, země se ale na jejich výrobě podílí jen 12 procenty. 

Prodej chytrých hodinek v Česku loni stoupl o téměř 90 procent. Uživatelé upřednostňují Apple

Číst článek

A jak k této krizi došlo? Celkem banálně. Bylo výrazně špatné počasí na Tchajwanu i ve Spojených státech, takže továrny na čipy musely odstavit výrobu. Logistika je narušená kvůli pandemii. A kdybychom naslouchali čínské Huawei, tak za to prý mohou i americké sankce, které podryly důvěru trhu v hladké zásobování a vedly k hysterickému předzásobení některých výrobců čipy. Spotřebitelé zavření v karanténách se zase zásobili počítači či herními konzolemi. Ceny komponentů začaly růst. 

Pro moderní výrobu i život  jsou čipy naprosto nezbytné. Na podporu tohoto odvětví uvolnil americký prezident desítky miliard dolarů ze svého letošního stimulačního balíku. Podobně EU na polovodiče myslí ve svém takzvaném Digitálním kompasu a chce docílit pětiny světové produkce čipů. O nezávislost se snaží Čína. Není to ale na mávnutí kouzelným proutkem. Jednak technologicky, protože leckde už ujel vlak. Ale také kvůli zeleným závazkům.

Výroba čipů má na konci této dekády spotřebovat už celou pětinu celkově vyrobené energie. Pokud se pořádně nedomyslí přechod na ekologické zdroje, závazky k výrobě čipů by mohly vyspělé země dost vzdálit od zelených cílů. Postavit továrnu stojí desítky miliard dolarů a těžba čistého křemíku je velmi drahá. Řešení celého problému s čipy tak vypadá téměř jako úkol na Nobelovku.

Autorka je ekonomická novinářka

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme