Státní rozpočet na příští rok – málo času a hodně požadavků
Jednání o státním rozpočtu je vždy disciplína víc politická než matematická a účetní. A v aktuálních debatách o financích na příští rok to bude platit dvojnásob.
Začátek jednání je totiž zahalen tajemstvím, navíc je rok 2025 rokem zásadních voleb, k tomu každá z pěti koaličních stran vidí priority jinde, a aby nástrah nebylo málo – vše ztíží tahanice o peníze na platy z rozpočtu letošního.
Kabinet Petra Fialy se vrací z dovolené a zbývá mu šest týdnů do konce září, kdy musí rozpočet schválit a poslat do poslanecké sněmovny. Nebudou to klidné časy – 20. a 21. září jsou totiž volby do krajských zastupitelstev a třetiny senátu. Že by chtěla vláda voličům těsně před hlasováním říkat nepříjemné pravdy?
Krátký čas si ministři nadělili sami – díky změně zákona je návrh rozpočtu stále tajný, přitom v minulých letech se o něm debatovalo od června, a své si mohli včas říci zaměstnavatelé, odbory, profesní sdružení, opozice i ekonomové a občas zazněl i inspirativní nápad. Celá tato debata bude letos krátká, nejspíš emotivní a zkratkovitá.
Dostanou státní zaměstnanci přidáno?
Navzdory utajení se už veřejně probírají první návrhy od ministra financí pro školství, vnitro, zahraničí nebo místní rozvoj. Zbyněk Stanjura před dovolenou k návrhu rozpočtu řekl: „Kdo čte programové prohlášení vlády, tak si to umí představit.“
Vláda nemá v otázce platů státních zaměstnanců kam ustoupit. Peníze v rozpočtu nemá, míní komentátor
Číst článek
Představivost ministrů školství, vnitra nebo pro místní rozvoj je asi úplně jiná než ta Stanjurova. Školství jako vládní priorita priorit by mělo dostat o šest miliard méně než letos, Mikuláš Bek žádá aspoň 30 plus. Vít Rakušan zodpovědný za bezpečnost by rád dostal plus 20 miliard, v návrhu má jednu, Ivan Bartoš potřebuje na podporu bydlení a pomoc znevýhodněným krajům 15 miliard, měl by se spokojit se 100 miliony.
Třeba u školství Stanjurův postup silně zavání nepěkným příběhem loňského jednání o rozpočtu, kdy Bek dostal návrh minus 29 miliard a dlouhé nedůstojné handrkování skončilo stávkou. Letos už vysoké školy mluví o bojkotu státnic.
Vedle hlubokých věcných sporů trčí z prvních návrhů také politický konflikt. Nejlépe je vidět u hnutí STAN, jehož ministři spravují školství a vnitro a jimž ministr financí za ODS vždy podporovaný premiérem Fialou podstřelil rozpočty o desítky miliard.
Jestli to pro Rakušana, předsedu hnutí STAN, a Beka skončí na úrovni Stanjurova návrhu nebo jen o málo lépe, je to pro Starosty na ručník do vládního ringu. STAN přitom není ve sněmovně – na rozdíl od Pirátů – žádný chudý příbuzný, je druhou nejsilnější vládní stranou s 31 poslanci (ODS má 33 mandátů).
Hned první jednání vlády ve středu nebude o zážitcích z dovolené. Kabinet musí rozhodnout, zda dostane od 1. září přidáno asi 360 tisíc státních zaměstnanců – například kuchařek ve školách, uklízeček v nemocnicích nebo zapisovatelek u soudů.
Ministr Marian Jurečka to navrhuje od června – buď o sedm, nebo deset procent. Pár dní před termínem ale ministr Stanjura hlásí, že na to stát nemá peníze. Takže ze všech těch lidí si vláda dělá měsíce dobrý den?
A tak budou příštích šest týdnů veřejným prostorem létat nejen miliardy, ale nejspíš i ostrá slova, pohrůžky a demise. Bohužel.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Debata o migraci se v Německu utrhla ze řetězu
Helena Truchlá
Kalouskův odchod jako signál?
Ondřej Konrád
Co je pravá ruská hodnota? Mít dítě s násilníkem
Alexandr Mitrofanov
Hodnotová politika v podání Lipavského
Kateřina Perknerová