Život je setkávání

„Veškerý život je setkávání“ – když mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt citoval na slavnostním aktu 71. sudetoněmeckého sjezdu tohle motto jedné ze sudetoněmeckých vzdělávacích institucí, sledovalo ho v mnichovském Gasteigu na pět stovek diváků. Víc se jich v této obrovské síni mnichovských filharmoniků, dimenzované pro 1800 osob, kvůli dodržování koronavirových pravidel sejít nesmělo.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sudetoněmecké dny v Mnichově

Sudetoněmecké dny v Mnichově | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Ač ob pět křesel a s rouškami na obličejích měli k sobě sudetští Němci a jejich hosté z Čech a Moravy přesto blízko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Život je setkávání

Jak připomněl mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení, znělo v uplynulých měsících jedno z hesel na česko-německých demonstracích proti zavřeným hranicím, že se „potřebujeme navzájem“.

„Potřebujeme se,“ dodal Bernd Posselt, „abychom poznali sami sebe, jelikož v každém sudetském Němci vězí kousek Čecha a naopak. Ať už si to přiznáme, nebo ne. Ale právě proto, abychom pochopili sami sebe, musíme spolu zacházet jako rovný s rovným. Pro naši práci na dorozumění je to naprosto rozhodující. Potřebujeme se ale také proto, abychom se vyrovnali s temnou stránkou společných dějin.“

,Pro boření předsudků a další spolupráci.‘ Exministr Herman převzal vyznamenání sudetských Němců

Číst článek

Nutno dodat, že v oněch dlouhých lockdownových měsících, kterým předcházela dvě desetiletí intenzivních příprav, se našim německým krajanům podařilo zrealizovat k tomu v Mnichově podmínky přímo ideální.

Muzeum, otevřené u tamního Sudetoněmeckého domu vloni na podzim, dokumentuje na pěti podlažích přes osm století života Němců na území Čech, Moravy a Slezska nejen s historickou přesností, ale i poutavým multimediálním vhledem do konkrétních lidských osudů.

Virus národního egoismu

„Konec samozřejmosti“ se jmenuje pro českého návštěvníka zřejmě nejpoučnější oddíl této pozoruhodné stálé výstavy, protože z něj mimo jiné pochopí, že se k česko-německé katastrofě začalo schylovat už v 19. století. Už tehdy vznikaly například místo jazykově smíšených sdružení ke každé zájmové činnosti paralelně jednojazyčné spolky.

Karikatura v Humoristických listech, na které chlapec na mořském břehu přelévá hrníčkem moře do důlku v písku a na ironickou námitku kolemjdoucího politika, že to mu teda ale bude dlouho trvat, odpovídá, že to určitě bude dřív, než oni dosáhnou česko-německého smíru, je z června 1912. Dva roky před vypuknutím první světové války a šest let před vznikem Československa.

V sobotu varoval Bernd Posselt v souvislosti s pandemií před virem národního egoismu. Z výstavy v Sudetoněmeckém muzeu je zřejmé, že se proti téhle nákaze nenašlo očkování ani za 200 let. Jedna cesta by ale k imunizaci vést mohla: setkávání.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme