Univerzální Jean-Claude Van Damme
Taky vám visel nad postelí plakát belgického hezouna s muskulaturou třídy A v nějaké akční póze? Pokud tedy patříte mezi fanoušky někdejší hvězdy akčních filmů Jean-Claude Van Dammea - pak přímo vám je určen následující profil tohoto herce. Právě 18. října totiž slaví padesátiny.
Jean-Claude Van Damme se narodil 18. října 1960 jako Jean-Claude Camille François Van Varenberg v belgickém Sint-Agatha-Berchem. Dětství strávil plachý klučina se zálibou v kreslení a sportu v Bruselu. V deseti letech začal chodit na lekce karate (a o něco později taky baletu). V roce 1979 se Jean-Claude a belgický tým stali mistry Evropy v plnokontaktním karate. V devatenácti si Van Damme otevřel v Bruselu vlastní posilovnu. Než začátkem osmdesátých let ukončil aktivní sportovní kariéru, jeho celkové skóre bylo 20:2, z čehož dvacetkrát vyhrál knock-outem a dvakrát prohrál na body. Jeho životní dráha už ale nabírala směr k filmu.
Nejdřív pokoušel štěstí akčního herce v Hong-Kongu, pak se přesunul do Los Angeles. Protože dostatečně neovládal angličtinu, živil se zpočátku rozvážkou pizzy, pokládáním koberců a osobními tréninky. Mezi jeho studenty patřil i Chuck Norris, jehož film Missing in Action byl jedním z prvních, kde se Jean-Claude mihnul jako kaskadér. Při této příležitosti (a protože Američani měli pochopitelně s výslovností jeho skutečného jména nemalé potíže) také poprvé sáhnul po pseudonymu Van Damme, kterým vzdal hold mrtvému příteli.
První větší role zloducha přišla v polovině osmdesátých let ve filmu No Retreat, No Surrender (v Evropě uváděném jako Karate Tygr), skutečným průlomem Van Dammovy filmové kariéry ale byl snímek Krvavý sport z roku 1988. Původně sice producenti hotový snímek drželi v šuplíku, než ho Van Damme po dvou letech přestříhal a doslova jim ho vnutil znovu. Přestože měl napřed premiéru v Malajsii, pak ve Francii a až poté ve Spojených státech, vydělal nakonec 30 milionů dolarů a skutečně odpálil Van Damma mezi prvořadé akční hvězdy své doby.
V průběhu osmdesátých a devadesátých let následovaly úspěšné snímky Kyborg, Kickboxer, Dvojitý zásah nebo Univerzální voják. V devadesátém šestém Van Damme debutoval jako scenárista a režisér filmem The Quest. Samozřejmě ne všechny jeho bijáky dopadly jako kasaštyky, navíc v té době začal mít problémy se závislostí na kokainu, za nějž údajně utrácel až 10.000 dolarů týdně. Koncem devadesátých let mu byla diagnostikována bipolární psychická porucha.
V novém miléniu, které béčkovým filmům bez nadhledu příliš nepřeje, pronásledovala Van Damma spíš profesionální smůla. Jeho velkým návratem byla role sebe sama v postmoderním snímku JCVD francouzského režiséra Mabrouka El Mechriho, který pro tentokrát slavil úspěch i u kritiky. Van Dammův vrstevník Sylvester Stallone mu nabídl roli v letošním snímku Postradatelní, kde se sešlo hned několik akčních megahvězd osmdesátých a devadesátých let, ale Belgičan odmítl. Pětkrát ženatého otce tří dětí, který proslul polosměšnými aforismy typu „jsem Fred Astair karate" nebo „jsem jednou z nejvnímavějších lidských bytostí na světě - a jsem si toho vědom" ale i tak čeká v příštím roce několik natáčení, mimo jiné i třetí pokračování Univerzálního vojáka.
