Muzeum Policie vystaví sbírku padělaných obrazů

Obrazy z největšího padělatelského případu u nás jsou k vidění v muzeu Policie na pražském Karlově. Dnes tady slavnostně otevřeli výstavu k 55. výročí Kriminalistického ústavu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pražské Muzeu Policie ČR vystavuje padělané obrazy předního českého malíře 20. století Jana Zrzavého od malíře samouka Libora Prášila

Pražské Muzeu Policie ČR vystavuje padělané obrazy předního českého malíře 20. století Jana Zrzavého od malíře samouka Libora Prášila | Zdroj: ČTK

Kromě padělaných obrazů se návštěvníci můžou seznámit s unikátními vědeckými metodami k objasňování zločinů, jako například s 3D antropologií nebo kriminalistickou genetikou.

Výtvarník samouk Libor Prášil na sebe vlastní tvorbou nikdy neupozornil. Přesto se za pomoci štětců, barev a pláten vryl do historie. V dějinách české kriminalistiky už bude navždy zapsaný jako geniální falzifikátor obrazů Jana Zrzavého a dalších českých mistrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž o padělaných obrazech připravil redaktor Miroslav Petráček

Prášil se nechal inspirovat stylem dotyčného malíře a podle toho namaloval další dílo. „Takže se nedalo přesně zjistit, že by to byl duplikátní obraz ke známým obrazům. Navíc styl autorů napodobil tak věrně, že ty obrazy, když to byla falza, doprovázela celá řada znaleckých posudků různých soudních znalců, kteří potvrzovali jejich pravost,“ popsal Marek Kotrlý z Kriminalistického ústavu.

V průběhu let 2003 až 2004 namaloval Prášil přes třicet obrazů s podpisem Jana Zrzavého. Tvrdil, že během malování do něj vždycky vstoupil duch slavného malíře.

Prášil se nechával inspirovat i dalšími tvůrci, jeho více než zdařilé falzifikáty nesly podpisy Vojtěcha Sedláčka, Oty Janečka nebo Kristiána Kodeta. Ostatně, i sám Kodet u soudního přelíčení těžko rozpoznal svoje dílo od Prášilova falzifikátu.

„On to maloval jako na zakázku a dostával za to naprosto minimální finance. On dostával pět šest tisíc za obraz a bohatli na tom překupníci v dalším řetězci,“ vysvětlil Kotrlý.

Překupníci prodávali v podstatě bezcenné Prášilovy obrazy milovníkům umění za stovky tisíc korun jako originály. Kriminalistům dalo podle Marka Kotrlého hodně práce, než falzifikáty odhalili:

„Teprve když jsme použili velice detailní metody zkoumání, spolupracovali jsme na tom se specialisty z Národní galerie, tak jsme objevili určité markanty, podle kterých jsme dosti jednoznačně odlišili falza od pravých obrazů.“

Soud nakonec Prášilovi neprokázal, že by vědomě vyráběl falza k dalšímu prodeji, a tak ho odsoudil jen k podmíněnému trestu.

Miroslav Petráček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme