Zdeněk Lukeš: Majitelé si neváží cenných staveb

Vila Františka Roitha byla zbourána, přestože šlo o architektonicky cennou stavbu. Na vině může být neznalost majitelů i to, že památkové zóny neplní svůj ochranný účel.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdeněk Lukeš, historik

Zdeněk Lukeš, historik | Foto: Anna Duchková | Zdroj: Český rozhlas

„Neznám přesně celou kauzu, ale pokud byla vila skutečně prohlášena nemovitou kulturní památkou, je absurdní, že taková stavba mohla být zbourána,“ domnívá se historik architektury Zdeněk Lukeš a pokračuje:

„Ti, kteří věc posuzovali, třeba vůbec nevěděli, kdo to je František Roith. Místo, aby si majitelé takovýchto objektů vážili toho, že dům postavil významný architekt, jako je tomu ve světě, snaží se nemovitost odstranit, aby na jejím místě mohli postavit něco většího.“

Lukeš upozorňuje, že bourání kvalitních staveb je velkým problémem. Budovy, které by měly zůstat a dělaly by svému majiteli čest, bývají nahrazovány kapacitnějšími objekty, které už však ani nemají charakter rodinného domu. Jsou to větší bytové stavby.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historik architektury Zdeněk Lukeš hovoří o zbourané Roithově vile, která stávala na pražské Hanspaulce

„Tady je podle mě zásadní chyba,“ říká Lukeš. Lokality jako třeba právě pražská Hanspaulka, kde Roithova vila stála, jsou chráněny jako památkové zóny. „A jako takové by přece měly být od takového přístupu uchráněny,“ domnívá se historik.

Podle něj by jednotlivé radnice městských částí měly velmi bedlivě zpracovávat územní plány pro památkové zóny a nepřipustit, aby se mezi vilami stavěly objekty, které jsou větší kapacity a nemají vlastně charakter rodinných domů.

Vila prvorepublikového architekta měla být památkou, investor ji však zboural

Číst článek

František Roith byl žákem Otto Wagnera, jedné z nejslavnějších osobností evropské moderní architektury. Studoval na vídeňské akademii a poté se stal představitelem secese a moderny. V Praze postavil celou řadu významných budov, především bankovní paláce, ministerstva. Asi nejznámější je budova Městské knihovny s reprezentačním bytem primátora hlavního města Prahy na Mariánském náměstí.

Zbouraná vila patřila k pozdějším stavbám, nebyla ve stylu moderního klasicismu, ale spíše konstruktivismu. Jejím dominantním motivem byla hladká průčelí a velká francouzská okna.

Helena Berková, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme