V Holovousích na Jičínsku otevřeli supermoderní Ovocnářský výzkumný institut

Moderní Ovocnářský výzkumný institut začíná sloužit v Holovousích na Jičínsku. Nové stavby, například administrativní budova s řadou laboratoří, rozsáhlý skleník nebo moderní sklad ovoce, stály zhruba 450 milionů korun. Především za evropské dotace vybudoval nový institut Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Nové prostory mají pomoci třeba českým ovocnářům, aby lépe obstáli na evropských trzích.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ovocnářský výzkumný institut v Holovousích na Jičínsku | Zdroj: ČTK

Ústav díky evropským dotacím zaměstnal 30 nových expertů. Ti budou moci ve špičkových podmínkách vyvíjet pěstební postupy, bojovat s chorobami ovocných stromů nebo testovat nové trendy, třeba ve skladování ovoce.

„V laboratoři kapalinové chromatografie bychom měli zkoumat složení vnitřní kvality plodů. Budeme sledovat obsahy vitamínů a zdraví prospěšných látek v ovoci. Jde například o antioxidanty nebo flavonoidy,“ představuje jednu z řady laboratoří vedoucí oddělení genetiky a šlechtění Lubor Zelený.

Přehrát

00:00 / 00:00

V novém Ovocnářském výzkumném institutu natáčel Jiří Fremuth

Jeden z nejmodernějších institutů v Evropě má sloužit především českým ovocnářům, říká ředitel ústavu Jaroslav Vácha. Podle něj se zde bude běžně testovat zdravotní stav biologického materiálu:

„Budeme také chtít umět dělat rozbory půdy, abychom věděli, jestli je půda dobře nastavena k tomu, aby měl strom dobrou úrodu.“

„Další složitější přístroje nám molekulárními a genetickými metodami umožní šlechtit ovocné stromy modernějším způsobem," dodává Vácha.

Holovouský ústav se už dnes stará o genofond 2300 ovocných stromů. Třetina jsou historické české odrůdy a některé z nich přežívají jen v sadech ústavu.

„V novém ovocnářském výzkumném ústavu budeme mít další možnost a sice kryoprezervaci, kdy je to uchováváno v tekutém dusíku při teplotě -196 stupňů. Bude to taková duplicita, která je u nás zatím úplně v plenkách," vysvětluje vedoucí genofondů Fratišek Paprštajn.

Vyvíjet se ale budou i nové odrůdy. K tomu poslouží třeba moderní vytápěný skleník. Lubor Zelený ukazuje zdejší centimetrové rostlinky.

„Než bude z těchto semenáčů registrována nová odrůda jabloně nebo třešně, potrvá to zhruba 20 až 25 let,“ dodává šéf genetiky a šlechtění nového ovocnářského výzkumného institutu.

Jiří Fremuth Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme