Ve vědě je málo žen. Česko je pod průměrem evropských zemí
Už deset let ubývá žen ve vědě. Je jich jen čtvrtina. Česko tak patří v počtu výzkumnic do podprůměru Evropské unie. Ministerstvo školství chce v návrhu pro novou vládu připravit pro vědkyně lepší podmínky.
Biochemička Eva Zažímalová si ale myslí, že ženy obecně hůř slaďují rodinu a práci.
„Pokud člověk chce dělat vědu dobře a na velmi dobré až třeba špičkové úrovni, tak prostě musí být ctižádostivý v tom dobrém slova smyslu,“ říká Zažímalová.
Jde podle ní především o čas, který může žena vědě věnovat.
„Musí mít v sobě i trošku té soutěživosti a musí být připravena tomu obětovat obrovské kvantum volného času, což ženy také nemívají tak často jako muži,“ domnívá se profesorka, která do loňského roku vedla Ústav experimentální botaniky Akademie věd.
Rostliny zkoumá už od roku 1979. S přestávkami na rodičovskou dovolenou. Právě skloubení rodiny a kariéry je i teď podle ní, pro ženy obtížné.
„Chápu to, není to jednoduché, když se chce žena dobrat stejné pozice jako muž a přitom chce mít rodinu, tak to má objektivně těžší,“ dodává.
Od roku 2001 je přitom více vysokoškolaček, ve vědeckých laboratořích jich ale ani tak nepřibývá. Podle předsedy Akademie věd, Jiřího Drahoše, za to může i historický kontext.
„Věda byla vždycky v minulých staletích vnímána jako doména mužů. To je dneska již naštěstí překonané. Ale řekl bych takový ostych žen studentek před těmito disciplínami existuje,“ myslí si Drahoš.
Podporovat by se podle něj měly hlavně ženy při návratu z rodičovské.
„Nejsem s tím stavem spokojen, je to dlouhodobý problém. Nemyslím, že se to dá zlomit najednou, že to zlomí nějaké striktní kvóty. To je podle mě trochu iluzorní,“ uvádí Jiří Drahoš.
Vědci se zabývají i tím, proč ženy s vědeckou kariérou končí. Na webových stránkách Národního kontaktního centra ženy a věda rozjíždějí projekt, kde se chtějí žen, ale i mužů ptát, proč z vědeckého sektoru odcházejí.
