Jak vnímají olympijské hry diváci? V Soči to zjišťoval zvláštní zpravodaj ČRo
Roli olympijského diváka a fanouška si na jeden den vyzkoušel i zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Soči Petr Vavrouška.
Podle českých cestovních kanceláří se na olympiádu do Soči rozhodly jet jen dva tisíce Čechů.
Proto jsem dnes tak říkajíc převlékl kabát a z novináře jsem se vtělil do diváka. Vybral jsem si sjezd mužů, a to záměrně. Musel jsem se totiž z přímořského střediska přesunout do hor až na konec údolí Krásné Poljany, kde je dojezd alpských disciplín.
Je to nejvzdálenější areál, kam se diváci olympijských her v Soči podívají. Umístěný je pod hřebenem Kavkazu a horská kulisa je opravdu impozantní.
Roli olympijského fanouška si vyzoušel zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška
Doprava zatím funguje bez problémů, a tak diváci, kteří se přesouvali se mnou, byli nad míru spokojeni. Od moře je možné zvolit buď cestu rychlovlakem nebo autobusem, v horách pak někteří diváci využili i sítě lanovek.
Při cestě zpět do Soči pak nastala zvláštní, ale přirozená situace: téměř všichni usnuli ve vlaku i autobusech jak miminka. Podíl na tom měl určitě odlišný horský a mořský vzduch a svoji roli jistě sehrály i změny tlaku mezi dvoutisícovou výškou Kavkazu a nulovou úrovní moře.
Rozhovor s Martinou Sáblíkovou po stříbrném olympijském závodě
Číst článek
Kvůli bezpečnosti v dějišti her musejí mít diváci předem vyřízený takzvaný pas fanouška, což je jakási akreditace pro diváky. Tu každému kontrolují opravdu všude.
Bez zajímavosti také není, že po nástupu diváků do autobusu bezpečnostní složky vozidlo zaplombují. Během cesty se nesmí zastavit a otevřít dveře ani zavazadlový prostor. Ohled se nebere ani na naléhavé tělesné potřeby. Než se dveře autobusu u sportoviště mohou zase otevřít a divákům je dovoleno vystoupit, jiný bezpečnostní tým plombu zkontroluje.
Tribuna na dnešním sjezdu mužů nebyla zdaleka plná. U většiny disciplín tak není problém si i nyní koupit lístky. Výjimkou je ovšem hokej.
Pokud jde o alpské lyžování, tak diváci v Soči nevidí skoro nic. Dojezd, kam jim je povolen jedině vstup, leží pod kopcem, který zcela brání výhledu na sjezdovky. Lidé tak vidí pouhých posledních 100 metrů a celý závod sledují nakonec stejně na velkoplošné obrazovce.
Doma u televize má tak divák mnohdy lepší přehled o tom, co se na svahu děje.