Radko Gudas dodnes poslouchá rady od otce, hokej je ale jiný

Olympijskou účast Lea Gudase a jeho syna Radka dělilo 22 let. Syn Radko je, stejně jako jeho otec, tvrdým obráncem. Jejich sport se ale za více než dvě desetiletí podstatně změnil.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Radko Gudas v obranném zákroku před Ondřeje Pavelcem

Radko Gudas v obranném zákroku před Ondřeje Pavelcem | Zdroj: ČTK

„Jinak se to píská, je to daleko rychlejší a pružnější. Je to jiné,“ říká bývalý reprezentant.

Jiná je i doba. Dřív reprezentanti neměli možnost vychutnat si atmosféru olympijských her jako třeba právě v Soči. „Když jsem byl na olympiádě, tak jsme byli zavření 50 kilometrů od Albertville a všechno jsme viděli v televizi. Tady aspoň můžu chodit na sportoviště a dívat se,“ těší Lea Gudase.

Přehrát

00:00 / 00:00

S otcem Leem a synem Radkem Gudasem mluvil Pavel Petr

Ten si užíval hokejový olympijský turnaj do posledního dne. Nejvíc pochopitelně v okamžicích, kdy do čtvrtfinále viděl syna na ledě v reprezentačním dresu. Vyrůstal v hokejovém prostředí a tak není divu, že se vydal v otcových šlépějích.

„To začalo odmalička. Jak jsme cestovali po světě okolo hokeje, tak žádné strejdy neznal, jenom hokejisty. Vždycky se divil, že nějaký strejda nehraje hokej,“ vzpomíná otec Radka Gudase.

Jako tatínek byl pro Radka také prvním trenérem. Koučování má v krvi a dodnes se snaží radit. „Pořád mu do toho povídám. To se nedá zastavit,“ přiznává bývalý reprezentant.

„Hodně se bavíme po zápasech. On je takový můj trenér od začátku, co jsem na bruslích,“ říká obránce Tampy a české reprezentace Radko Gudas.

Alois Hadamczik končí ve funkci trenéra hokejové reprezentace

Číst článek

Doplnil zároveň, jakých rad se měl držet. „Abych trefoval bránu,“ směje se Radko. „On ví ty největší detaily. Pořád mě sleduje, takže ví, kde bruslím a kde bych měl přidat,“ dodává mladý obránce.

Do hokeje ale třiadvacetiletého beka nikdy nutit nemusel. Spíš bylo třeba ho někdy brzdit. „Nenutil mě vůbec. Spíš mě občas odrazoval. Když jsem chtěl jít v Norsku počtvrté za čtyři dny na led, protože jsme měli za barákem jezero a každé ráno jsem chtěl bruslit."

Tvrdá dřina přinesla úspěch. Pokračovatel rodu Gudasů už překročil tatínkův stín. Hraje NHL. Prvořadé ovšem bylo ukázat se nejprve na českém ledě.

Chytil šanci za pačesy

„Byl jsem proti tomu, aby šel do Ameriky, protože tady hrál 1. národní ligu, mohl začít extraligu, ale tam jsme se nedohodli. Pak dostal nabídku jít na kemp Los Angeles a to rozhodlo,“ vložil se do rozhovoru Leo Gudas.

V zámořské soutěži podepsal nováčkovskou smlouvu. Ta sama o sobě ještě dveře do NHL neotevře. Tři roky působil na farmě. „Vloni jsme se bavili. On sám říkal: „Co mám ještě dělat, abych se dostal nahoru? Pak dostal šanci, chytil ji za pačesy a dnes tam hraje s přehledem,“ těší Lea Gudase.

Jemu ani synovi na ledě tvrdost nechyběla. Každý byl ale přeci jen jiný. „Já si myslím, že je lepší, než jsem byl já, hraje to čistěji. Za nás se mohly dělat různé finty a fauly, takže oni dnes nemůžou hrát nečistě hokejkou, jak jsme hráli my,“ vzpomíná Leo Gudas.

Pavel Petr, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme