Do Česka se chce vrátit 40 rodin volyňských Čechů, žádají o pomoc ministerstvo

Několik desítek rodin volyňských Čechů chce zpátky do Česka. Bojí se dalšího vyhrocení vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem. O pomoc požádali české ministerstvo zahraničí. Jejich předci přišli na Ukrajinu v polovině 19. století.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na Volyni. Děda Josef Říha (1887) a babička Julie Říhová (1891)

Na Volyni. Děda Josef Říha (1887) a babička Julie Říhová (1891) | Foto: Archiv rodiny Říhovy

„Já jsem dostal mail podepsaný předsedkyněmi dvou spolků volyňských Čechů. Píše se tam, že by se jednalo asi o 40 rodin,“ řekl Karel Kühnl, který má na ministerstvu problematiku krajanů na starosti.

„Zároveň jsem včera mluvil s předsedkyní České národní rady na Ukrajině. Ona mi řekla, že zatím od nich nemá žádné informace o tom, že by se cítili ohroženi,“ dodal Kühnl.

Ohroženi se cítí hlavně ti, co žijí v takzvané Západní Volyni, v Žitomirské oblasti. Ta leží zhruba 100 kilometrů západně od Kyjeva.

Volyňští Češi
V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, například koupí levné půdy, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu 20 let od daní a zproštěni vojenské povinnosti.

Češi se původně do Volyně na Ukrajinu přestěhovali za lepším živobytím zhruba v polovině 19. století.

Přinesli s sebou znalost řemesel, vybudovali tu pivovary, mlýny i továrny. Přispěli ale i k rozvoji kulturního života. Své si vytrpěli v obou světových válkách a teď se obávají o svůj další osud.

Už na začátku března adresovaly krajanské spolky ze severozápadní Ukrajiny z oblasti Žitomirska dopis premiéru Bohuslavu Sobotkovi.

Podle Kühnla mají pro případný návrat do Česka volyňští Češi dobré podmínky.

„Proces začíná prvním krokem zde na ministerstvu žádostí o takzvané potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, s tím potom mohou krajané žádat rovnou o povolení k trvalému pobytu, tedy vlastně o přestěhování do ČR, což jiní cizinci nemohou,“ vysvětlil.

Pomoci krajanům slibuje i premiér Bohuslav Sobotka. „Podobným způsobem, jako jsme pomáhali při zajištění příznivého přijetí a integrace krajanů, kteří přišli třeba z rumunského Banátu nebo kteří už přišli předtím z Ukrajiny nebo z některých jiných oblastí na Balkáně, tak jsme připraveni pomáhat i v tomto případě,“ ujistil premiér.

Volyň (Ukrajina) | Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

V úřední rovině návrat volyňských Čechů závisí hlavně na tom, jak rychle je krajan schopen dát dohromady podklady, zejména matriční, které dokazují jeho český původ.

Za sovětské éry byli volyňští Češi nejvíce postiženi výbuchem atomové elektrárny v Černobylu roku 1986. Na konci 80. let žilo na Ukrajině ještě deset tisíc Čechů. Na počátku 90. let pozvalo Československo tyto potomky krajanů k návratu do Čech a na Moravu, čehož roku 1993 využilo téměř dva tisíce osob.


Zvětšit mapu

Petra Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme