Železniční muzeum v Jaroměři zahajuje novou sezónu jízdou parních vlaků. Od dnešního dne až do neděle se budou postupně vydávat směr Hradec Králové, Náchod a Mostek. V čele pojede lokomotiva řady 310 zvaná Kafemlejnek, o kterou se stará Klub přátel železnic Českého ráje.

Tento článek je více než rok starý.

7:12 1. května 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Mašinka byla vyrobena v roce 1913, kdy udělala první technicko-bezpečnostní zkoušku na trati mezi Prahou a Uhříněvsí. Byla vyrobena v ČKD pro místní trať Senice na Hané – Litovel,“ vysvětluje předseda klubu Josef Semecký.

Populární Kafemlejnek má své domovské místo v turnovském depu, odkud už v sobotu vyjel na trasu do Železného Brodu a zpět. Nyní se chystá na cestu do Jaroměře.

Ještě v 80. letech přitom parní mašinka stála jako exponát na nádraží v Kořenově. „V roce 1993 jsme chtěli uspořádat výstavu k 90. výročí tratě Jičín – Turnov, tak jsme se dohodli s vedením stanice, že se mašinka stáhne na výstavu do Turnova. Od té doby se tři lidé rozhodli, že se mašinka zprovozní, a začalo se na ní pracovat,“ vzpomíná Semecký.

Hodiny strávené v depu při obnově Kafemlejnku a následné péči o něj tamní nadšenci ani nepočítají. Bez zaujetí pro železniční historii by lokomotiva, která loni oslavila sté narozeniny, po kolejích nejezdila.

Během roku navíc dostává pořádně zabrat. „Začínáme většinou ke konci dubna, končíme na konci září. Občas i v říjnu uděláme mimořádně nějakou jízdu nebo v prosinci mikulášské jízdy. Ve své podstatě jezdí dvakrát až třikrát do měsíce,“ vypočítává Semecký.

Deset metráků uhlí

Než ale černá krasavice vyrazí na trať, je potřeba pořádně přiložit do kotle. „Celková příprava začíná prohlídkou lokomotivy a přípravou kotle. To znamená naplnit tam nějaké dříví na zátop a zatopit lokomotivu. Zatápění trvá asi šest hodin, aby dostala páru a mohla se samostatně pohybovat,“ ukazuje strojvedoucí Petr Kopecký.

Zatápění probíhá podobně jako v klasických kamnech. „Musí se začít dřívím, něčím jemnějším, a potom se teprve může přikládat uhlí. Akorát tam zůstane na dně trochu škváry, protože roští je řidší a propadávalo by do popelníku,“ dodává mašinfíra.

Například na výlet do Železného Brodu spotřeboval Kafemlejnek asi deset metráků uhlí. To je zhruba obsah tendru, který je součástí lokomotivy.

Pavel Petr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít