Ve Velkém Újezdě si připomínají válečného hrdinu Jaroslava Švarce

Dnes si ve Velkém Újezdě na Olomoucku připomínají sté výročí narození Jaroslava Švarce. Příslušníka čsl. zahraniční armády, člena paravýsadku TIN a podplukovníka in memoriam. Společně s Janem Kubišem, Jozefem Gabčíkem a dalšími hrdiny zemřel po atentátu na Reinharda Heydricha v kryptě pražského chrámu sv. Cyrila a Metoděje. V jeho rodné vesnici dnes požehnali publikaci Rotný Švarc - Češi se nikdy nevzdávají, která připomíná jeho životní příběh.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velký Újezd

Velký Újezd | Foto: Aleš Spurný

Malý domek v jedné z uliček blízko centra není nijak označen. Nic nepřipomíná, že právě tady se narodil Jaroslav Švarc. Stalo se tak před sto lety.

„Jaroslav Švarc se narodil v roce 1914 a pobýval zde do začátku války, kdy mu zemřeli rodiče. Po nástupu na vojenskou základní službu za doby první republiky pobýval na službě na Slovensku, pak ho převeleli na Moravu. Po záboru pohraničních částí Hitlerem byl převelen na Podkarpatskou Rus. Když došlo ke vzniku protektorátu, byl z armády propuštěn,“ popisuje učitelka místní školy Jasna Skotáková.

Přehrát

00:00 / 00:00

O život válečného hrdiny Jaroslava Švarce, rodáka z Velkého Újezdu na Olomoucku, se zajímala Jana Zemková

Jaroslav Švarc se vrátil do Velkého Újezdu, ale jen nakrátko. Se svými přáteli zamířil přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie. Přihlásil se do čsl. zahraniční armády. Zúčastnil se bojů ve Francii, později odplul do Anglie. V létě 1941 se přihlásil do výcviku pro zvláštní účely ve Skotsku. Absolvoval sabotážní kurz a parakurz, výcvik ve střelbě, vrhání granátů a řízení automobilů.

„Speciální kurzy probíhaly ve Velké Británii od roku 1940 a Jaroslav Švarc se do tohoto výcviku přihlásil mezi prvními,“ podotýká učitelka.

V roce 1942 se rodák z Velkého Újezdu vrací na území protektorátu jako člen výsadku TIN. „Byly plánované dva atentáty. Jeden – známý, který se zdařil – na Reinharda Heydricha, druhý na tehdejšího ministra školství a osvěty Emanuela Moravce, a do toho měl být zainteresovaný právě Jaroslav Švarc,“ vysvětluje Skotáková.

Nešťastná souhra okolností znemožnila splnění úkolu. „Skupina byla vysazena, ale mezitím došlo k atentátu na Heydricha, takže už vznikly různé represe, kontroly, zesílené hlídky a tak dále. Švarc měl ve své skupině ještě jednoho parašutistu, protože výsadky probíhaly kvůli utajení v noci, a stalo se, že se při seskoku dvojčlenná skupina rozdělila, oba dva byli zranění a již se nezkontaktovali,“ dodává.

Hasiči u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, ve kterém výsadkáři několik hodin vzdorovali přesile německých jednotek | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

Zraněný Švarc se stáhl na předem určené místo, v kryptě pražského kostela sv. Cyrila a Metoděje se po atentátu na Heydricha setkal i s ostatními parašutisty.

„Po vyzrazení dalšího parašutisty Čurdy došlo k vyzrazení kontaktních osob a jedna osoba při velice surovém vyslýchání prozradila konečný úkryt parašutistů v Resslově ulici. Gestapo lokalitu obklíčilo a všichni parašutisté, bylo jich sedm, zahynuli,“ uzavírá učitelka velkoújezdské školy.

Jaroslav Švarc zemřel 18. června 1942 při boji s přesilou příslušníků gestapa vlastní rukou. V rodné obci Švarce připomíná jeho jméno vytesané na památníku obětem válek a ode dneška i nová publikace.

Jana Zemková, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme