Podzemí Stalinova pomníku se otevírá. Kromě tmy je k vidění suť a železobeton
Po 20 letech se symbolicky na 1. máje pro veřejnost otevře podzemí někdejšího Stalinova pomníku na pražské Letné. Bývalé skladiště brambor dnes zeje prázdnotou. Prohlídky pořádá společnost Opona, součástí akce jsou dvě tematické výstavy - Kalendárium totality a 10 let České republiky v Evropské unii.
Prach, suť a všudypřítomná tma naplňují prostor pod místem, kde stával pomník na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Vytyčenou trasu pro návštěvníky zde osvětluje jen světlo reflektorů.
„Vlastně tam není k vidění téměř nic. Ten prostor je prázdný, uprostřed se nachází obrovská hromada sutin a také železobetonový základ pomníku. Jinak to ale tone v přítmí,“ popisuje historik architektury Zdeněk Lukeš.
O otevření podzemí bývalého Stalinova pomníku mluvil na Radiožurnálu historik architektury Zdeněk Lukeš
Nápadů, jak zdejší prostory využít, přitom byla řada – od mořského oceanária přes galerii moderního umění, restauraci, vyhlídkovou kavárnu až po muzeu totality. V podzemí mohlo po skladišti brambor vzniknout například mauzoleum. Po sametové revoluci zde také začalo vysílat první soukromé československé rádio – Rádio Stalin.
„Už v roce 1990 jsem navrhoval, aby se tam umístily všechny politické pomníky, se kterými si tenkrát nikdo nevěděl rady a které se v té době masově odstraňovaly. Mohl tam vzniknout les těchto absurdních soch,“ vzpomíná Lukeš.
Nakonec ale prostor pod pomníkem zůstal nevyužitý. Skončil stejně nešťastně jako celý památník, který byl po slavnostním odhalení 1. května 1955 už v roce 1962 odstřelen. Jeho autor, akademický sochař Otakar Švec, ještě před pompézním odkrytím spáchal sebevraždu. Hlavní pyrotechnik jeho demolice zase skončil na psychiatrii.
Na místě největšího skupinového sousoší té doby, Pražany přezdívaného Fronta na maso, dnes stojí obří pohyblivý metronom sochaře Vratislava Nováka. Umístěn byl v roce 1991.
