„Přišlo mi, že v tom je určitý přesah: že jsou to stateční muži, ale samozřejmě ženy nesou tu tíhu, ženy cítí ztrátu těch lidských životů,“ popisuje autor pomníku, architekt a spisovatel David Vávra.
„Lovili ryby granáty, hodně pili, neovládali dopravní předpisy a prostředky, takže jich tu hodně zahynulo. Komunisté si vybrali hned toho, který zahynul jako první,“ vysvětluje historik.
V pondělí se přitom u pomníku konal pietní akt pořádaný městem u příležitosti 78. výročí konce druhé světové války. Pachatel tak nejspíš poškodil pomník několik hodin předtím.
Derusifikace veřejného prostoru od symbolů imperiální politiky Kremlu se stala oficiální ukrajinskou vládní strategií. Více se o iniciativách dozvíte v pořadu Svět ve 20 minutách.
Letoun Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF byl sestřelen 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy.
Velké písmeno Z, které od začátku své invaze na Ukrajinu používá ruská armáda jako svůj symbol například na označování techniky, se objevilo na pomníku amerických letců z druhé světové války v Polné.
Místo na památníku Sedmidenní války v Orlové už zanedlouho opět zaplní majestátní Slezská orlice. Umístění třicetitunového kamenného sousoší provází pečlivá příprava včetně přesné trasy pro jeřáb.
Příběh sochaře Martina Chmelaře, který tvoří obří kopii kamenného sousoší pro památník v Orlové sledujeme v časosběrném seriálu. Zloději nečekaně vykradli jeho pražský ateliér.
Někteří Litoměřičané ve městě pomník sovětského vojáka nechtějí. Založili občanskou iniciativu a od začátku ruské agrese na Ukrajině usilují, aby radnice sochu v Jiráskových sadech odstranila.
Spontánní pomníčky vznikají často u soch ukrajinského básníka Tarase Ševčenka, básnířky známé pod pseudonymem Lesja Ukrajinka nebo u pomníků obětí sovětských politických represí.
K pietnímu místu ruského raketového útoku stále přichází moskevští obyvatelé vyjádřit soucit. Policie začala striktně zasahovat, soud udělil pokutu dvěma studentům.
Kubánští představitelé jednají v Moskvě od soboty a podle ruského ministerstva hospodářství Havana projevila zájem o dovoz ropy, hnojiv či obilí. Delegace bude pokračovat do Turecka a Číny.
Místní samosprávy podle Nawrockého návrh IPN odstranit pomníky na počest Rudé armády přijaly dobře. Na jejich místě by měly stát nové památníky poských hrdinů.
Proti plánu se ale staví jak část tamních Rusů, kteří tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel země, tak samotná Moskva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to označil za nehoráznost a válku se společnou historií.
Další díl seriálu Radiožurnálu Česko mezi řádky II nás zavede do okolí Havířova za vzpomínkami na tragédii z druhé světové války. 6. srpna roku 1944 nacisté v Životicích popravili 36 nevinných lidí.
Lotyšská vláda se rozhodla zbořit většinu sovětských památníků v zemi. Jedná se o symbolický krok odmítnutí části tamní historie. Cílem je také snížit napětí mezi rusky a lotyšsky mluvícími obyvateli.
Přesně před 80 lety začaly popravy ve Spáleném lese v Lubech u Klatov. Po atentátu za zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha tam nacisté zastřelili 73 lidí.
Jde o pietní místo, které je vytvořeno v nechvalně proslulé německé věznici Plötzensee, kterou nacisté využívali během let 1933–1945 k věznění a popravám lidí z protinacistického odboje.
Kvůli agresivně naladěnému davu se velvyslanci nepodařilo dojít k pomníku sovětských vojáků. „Jsem hrdý na svého prezidenta (Vladimira Putina),“ prohlásil po incidentu.
Proč je najednou nutné mít pomník tam, kde téměř třicet let nic nestojí? Úřady to zdůvodňují náhle vyvstalou potřebou umístit před tajnou službu architektonickou dominantu.
Vyvadil podal v lednu trestní oznámení na Novotného a deset řeporyjských zastupitelů. Novotný se podle něj vystoupením v ruské televizi dopustil výtržnictví.
„To jste si tady vraždili vy sami mezi sebou. Dělali jste neuvěřitelná zvěrstva a je pohodlné to hodit na Čechoslováky,“ říkal podle svých slov lidem v Rusku vojenský historik Eduard Stehlík.
Hroby a pomníky jsou i po sto letech mimořádně citlivou věcí. Legionáři byli příliš dobří bojovníci a na cestě domů Transsibiřskou magistrálou poráželi bolševiky úplně všude.
