Veřejné telefony už téměř nikdo nevyužívá, přesto mají svůj smysl
I v době mobilních telefonů stále existují takzvané veřejné telefonní stanice a automaty. Dříve představovaly často jediné spojení vesnice se světem, dnes už je téměř nikdo nepoužívá. Ve stovkách českých obcí pro ně přesto nacházejí využití.
Ještě nedávno byli lidé v malých obcích odkázaní na veřejné telefonní stanice, které se objevovaly v domácnostech, u starostů, na poštách nebo úřadech. A z některých míst nezmizely ani v éře mobilních telefonů.
„V České republice je zhruba 250 veřejných telefonních stanic, které provozujeme v rámci režimu univerzální služby. Tuto službu poskytujeme proto, aby zejména obyvatelé menších obcí měli možnost využít pevnou linku v případě krizových situací,“ říká Hany Farghali, mluvčí společnosti O2, která telefonní stanice provozuje.
Jestli v Česku stále fungují veřejné telefonní stanice, zjišťoval Lukáš Milota
Jedna telefonní stanice funguje dodnes například v osadě Pětidomí na Rokycansku. Když se člověk potřeboval objednat k lékaři, chodilo se telefonovat k Marii Bělohlávkové.
„Veřejná stanice funguje asi od roku 1983, ještě za mého otce, který dělal předsedu národního výboru,“ přibližuje Bělohlávková.
Telefonní stanici využívali lidé jednou nebo dvakrát týdně, přes léto se z ní telefonovalo více. Dnes si k paní Bělohlávkové přijde občas zavolat kamarádka, která nemá v mobilním telefonu kredit.
Mobilní signál není všude
Lidé dosud zcela nezanevřeli ani na veřejné telefonní automaty neboli budky. „Zjistili jsme, že telefonní automaty mají své místo nejen v krizových situacích, při kterých může docházet k výpadku mobilního signálu. Nadto i dnes existují lokality buď s nedostatečným, nebo vůbec žádným mobilním pokrytím,“ vysvětluje mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.
O telefonních budkách mluvil mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina
Z telefonních budek navíc často volají děti nebo senioři v nouzi. „Automaty jsou ideálním komunikačním prostředkem při volání například na linky bezpečí nebo linky seniorů, poskytují totiž anonymitu,“ dodává Drtina.
Nevýhodou takové anonymity je ovšem zneužívání tísňových linek. Telefonní budky jsou navíc často zpustlé, prorostlé plevelem a zanesené prachem. Slouží hlavně k vylepování reklamy a různých kulturních pozvánek. Navíc bývají terčem vandalismu.
V současné době provozuje O2 přibližně 15 tisíc veřejných telefonních automatů po celém Česku. Jedna z budek stojí ve Vepřové nedaleko Žďáru nad Sázavou. Skoro nikdo z ní ale netelefonuje.
„Už jenom z nouze, dneska už mají všichni mobily. Moc lidí u telefonní budky není vidět,“ říká nezávislý starosta Vepřové Roman Stránský.
Plný pavučin je také automat v Polničce na Žďársku, který je ještě na mince. Nikdo z něj nevolá, říká jeden z obyvatel. „Telefonní budky? Vůbec ne. Jsou mobily, tak už budky vůbec nepoužívám. Neznám nikoho, kdo by tady volal,“ dodává.
„Podle našeho záměru by se žádná z obcí do 500 obyvatel, kde není dostatečně silný GSM signál, neměla v příštích třech letech ocitnout bez spojení,“ ujišťuje mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.
