Pro Audi pracovali za války v továrně v Litoměřicích vězni z koncentračních táborů
Dlouhá desetiletí mlčela německá automobilka Audi o své nacistické minulosti. Teď vychází kniha, podle které automobilka za války využívala v českých Litoměřicích vězně z koncentračních táborů i nuceně nasazené.
Auto Union, jak se tehdy automobilka Audi jmenovala, vyráběla jako řada dalších fabrik stroje a motory pro válečné účely.
Tehdejší šéf automobilky Richard Bruhn se pak po válce stavěl do role někoho, koho nacistický režim využíval.
Bruhna si Audi donedávna vážila jako otce zakladatele – například v Ingolstadtu je po něm pojmenovaná ulice. Jenže teď se na základě historických faktů ukázalo, že Bruhn byl přesvědčený nacista, který se špičkami SS přímo vyjednával o nasazování vězňů ve svých závodech.
SS (Schutzstaffel) byla ozbrojená organizace německé nacistické strany NSDAP. Vznikla v roce 1925 původně jako osobní stáž Adolfa Hitlera. Později během druhé světové války měla na starosti koncentrační a vyhlazovací tábory.
V Litoměřicích vyráběla automobilka v letech 1944 až 1945 motory do tanků. Byl tam také pracovní tábor, který SS zřídilo na přání automobilky.
Vězni i nuceně nasazení tam pak v podzemí budovali ke konci války továrnu, ve které by mohla válečná výroba pokračovat. Zemřely při tom tisíce vězňů.
Vedle litoměřického tábora si předchůdce Audi nechal zřídit dalších šest táborů. Všechno zařizovalo SS. Historikové odhadují, že pro automobilku muselo pracovat 3700 vězňů z koncentračních táborů a 16,5 tisíce nuceně nasazených.
Audi 'jde do sebe'
Vypracování historické studie zadala samotná Audi, protože v poslední době se šířila podezření, že automobilka za války nebyla tak bezúhonná, jak se snažila později ukazovat.
Audi už navázala kontakt s památníky koncentračních táborů, chce sporného šéfa Richarda Bruhna sesadit z piedestalu a bude předělávat i expozici ve svém muzeu.
Zároveň se tím také otevírá prostor pro odškodňování nuceně nasazených, protože Audi jim po válce nic nezaplatila.
