Brazilce straší před startem MS trauma staré 64 let - Maracanazo

Brazílie vyhrála mistrovství světa ve fotbale pětkrát, víckrát to nikdo nedokázal. Ale až na šampionátu, který začne zítra v Sao Paulu, se tato fotbalem posedlá země může provždy zbavit svého velkého fotbalového traumatu. Tahle rána mokvá už 64 let a symbolicky je uzavřená v jednom tmavém koutku stařičkého stadionu Pacaembu na západě Sao Paula.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stadion Pacaembu v Sao Paulu | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Všude kolem je tma, na velkém plátně v malé místnosti běží černo-bílý film a nikdo z přítomných ani nedutá. Pro nezaujatého diváka zajímavá připomínka rozhodujícího zápasu mistrovství světa 1950, pro Brazilce hororový snímek, co straší i generace, které v té době ještě zdaleka nebyly na světě.

Fotbalem posedlá Brazílie poprvé hostila světový šampionát, euforicky očekávala vítězství, ale v posledním zápase finálové skupiny senzačně prohrála s Uruguayí a skončila za ní druhá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na stadionu Pacaembu v Sao Paulu si připomínají Brazilci Maracanazo

„Je až komické, jak i malé děti trpí a prožívají obrovský smutek, když sem přijdou a vidí ty záběry. Z toho je patrné, jak hluboko v sobě má náš národ tuhle porážku,“ souká ze sebe Marcelo, který expozicí v muzeu fotbalu na stadionu Pacaembu provází a posléze dodává:

„I my mladší Brazilci totiž vášnivě fandíme svým oblíbeným týmům a víme, jaké to je, když doma nečekaně prohrají s lokálním rivalem. A tohle muselo být stokrát horší. Já se narodil víc než 30 let po tomhle zápase, a přesto mě tahle naše porážka velmi bolí.“

Brazilci se v dějinách potýkali s lecčím, ale nikdy jejich zemí neprošel válečný konflikt. Možná i proto sportovní tragédie tak úkorně prostupuje jejich duši.

Pro tuhle prohru s Uruguayci tu dokonce vzniklo zvláštní pojmenování - říká se jí Maracanazo. To proto, že brazilští fotbalisté selhali skoro před dvěma sty tisíci diváky v Riu na stadionu Maracaná.

„Říkali 180 tisíc. Ale nikdo neví. Nikdo si nemohl sednout, protože všichni stáli. Dodnes na to nikdo nezapomněl. Bylo to hrozné. Bolelo to, jako by zemřel táta. Nikdo totiž nevěřil, že se něco takového může stát,“ vypráví český emigrant Freddy Sobotka.

Freddy Sobotka (v červeném) po letech v rekonstruovaném dějišti tragédie maracanazo | Foto: Jan Kaliba

Tehdy 16. července 1950 brazilskou tragédii viděl Sobotka přímo na stadionu na vlastní oči a od té doby už skoro 64 let pozoruje, jak v Brazilcích tohle trauma zůstává. Teď se dočkali domácího šampionátu podruhé a můžou Maracanazo definitivně vymazat z hlav i slovní zásoby.

Nebo ho naopak umocnit. Posvátnému stadionu Maracaná se totiž na následujícím turnaji sice vyhnou obloukem, ale případné finále by hráli právě na místě své dávné, ale stále živé fotbalové zkázy.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme