Tibetský básník kritizuje českou vládu za to, že vychází vstříc Pekingu
Česká vláda chce posilovat obchod s Čínou, nedávno proto přišla s prohlášením, že Tibet je nedělitelnou součástí čínského území. Přehodnotila tak zahraniční politiku inspirovanou odkazem Václava Havla. Ten byl vůči Pekingu kritický zejména kvůli útlaku Tibeťanů. Názorový obrat zklamal tibetské emigranty.
Deklarace, která mimo jiné vylučuje kontakty s tibetskou exilovou vládou, prý tibetskou komunitu doslova šokovala. Při své návštěvě Prahy to potvrdil básník a kritik čínské vlády Tenzin Tsundue.
„Toto nevynucené stanovisko české vlády přijala tibetská komunita s velkým zklamáním. Zpráva o něm se k nám rychle donesla, hodně jsme diskutovali. Upřímně jsme to nečekali od země, jejíž otec Václav Havel byl za života nejlepším přítelem dalajlámy. A také proto, že Češi samotní v nedávné historii dost vytrpěli pod vládou nacistů i komunistů. Deklarace přehlíží bolest a utrpení tibetského lidu, její ekonomický přínos je navíc pochybný,“ uvedl.
Tenzin Tsundue tvrdí, že česká vláda podlehla ve vztahu k Číně tvrdému lobbingu jedné obchodní společnosti.
Nelíbí se mu ani výroky prezidenta Miloše Zemana o nesmyslnosti vyvěšování tibetských vlajek na budovách českých radnic. Toto symbolické gesto naopak podle Tenzina dokazuje, že Češi chápou úděl potlačované menšiny.
Tenzin Tsundue se narodil v Indii tibetským uprchlíkům. Taktika Číny v okupované horské zemi se podle něj během desetiletí měnila, cíl ale zůstává stejný – likvidace místní kultury a jazyka, asimilace Tibeťanů a vytěžení přírodního bohatství.
„Dříve bylo hlavní metodou nelítostné a brutální potlačování veškerých projevů nesouhlasu a udržování strachu mezi lidmi. Dnes je strategie trochu odlišná. Čínská vláda rozvíjí v Tibetu vlastní komerční infrastrukturu, která má umožnit příchod většího množství Číňanů a zároveň vytlačit tibetské nomády a farmáře z jejich půdy do chudobných příbytků na okraji vesnic. Bojíme se, že skončíme jako původní obyvatelé Ameriky v rezervacích,“ upozorňuje umělec.
Tibet podle něj může získat svobodu až poté, co se hluboce změní samotná Čína. Až se její obyvatelé sami osvobodí od mentality strachu a podřízenosti. Do té doby je podle něj Říše středu hrozbou pro celý svět.