Babiš je v seznamech StB neoprávněně, rozhodl bratislavský soud
Český ministr financí Andrej Babiš je ve svazcích někdejší tajné policie StB v komunistickém Československu neoprávněně evidován coby její tajný spolupracovník. Rozhodl o tom dnes bratislavský okresní soud. Babiš tak zatím nepravomocně očistil své jméno. Slovenský Ústav paměti národa se vůči verdiktu odvolá.
„Soudkyně pravděpodobně dospěla k názoru, že hloubka a intenzita kontaktů, které Andrej Babiš se státní bezpečností měl, nebyla na úrovni agenta,“ uvádí Radek Schovánek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
„Není na mě, abych to posuzoval. Já jsem tam vystupoval jako svědek v roli člověka, který se dokumenty dlouhodobě zabývá. Myslím, že jsem schopen posoudit, jestli spis měl všechny náležitosti, byl správně veden, byl v souladu se směrnicemi. A to jsem také u soudu řekl,“ dodává.
Předseda hnutí ANO se vynesení rozsudku neúčastnil. Po rozhodnutí soudu prohlásil, že Státní bezpečnosti podal informaci jen o zahraničně obchodních záležitostech: „Svědomí mám čisté, nikdy jsem nic špatného neudělal. Vypracoval jsem analýzy, kde jsem přesvědčoval StB, že nemůžeme dovážet fosfáty ze Sýrie, protože jsou prašné a nepoužitelné.“
Kauzou se už příliš zabývat nehodlá. „Řeší to moji právníci. Pro mě je to od počátku jasné a jinak to ani nemohlo dopadnout. Já jsem nikdy nic nepodepsal, nespolupracoval jsem. Ta kauza dostala politický nádech, protože rok a půl se nic nedělo a až když byly v Česku vyhlášené předčasné parlamentní volby, tak se Ústav paměti národa najednou začal chovat úplně jiným způsobem, najal si tam nějaké právníky a bylo to politicky zneužito proti mému hnutí a proti mně,“ tvrdí.
Babiš vědomou spolupráci s StB popírá dlouhodobě. Do kontaktu s pracovníky StB podle něj přišel coby pracovník podniku zahraničního obchodu Petrimex.
„Andrej Babiš není ten typ agenta, který v 50. letech založil protistátní skupinu, která pak skončila ve vězení, a on byl ten provokatér. Není ani agentem nasazeným někde v disentu 70. let. On byl členem komunistické strany, pracoval v podniku zahraničního obchodu, jezdil do zahraničí. Bylo to prostředí, kde spolupracovala drtivá většina pracovníků. Dokonce tam bylo zaměstnáno mnoho kádrových příslušníků StB. Každý mohl předpokládat, že je v kontaktu s StB. To on ani nepopírá,“ podotýká Schovánek.
ÚPN se s rozhodnutím neztotožňuje
Ústav paměti národa je rozhodnutím soudu zaskočen. „V každém konkrétním bodě jsme se snažili vyvrátit jakékoli argumenty naší protistrany. Přesto soud rozhodl, jak rozhodl. Ústav paměti národa bere rozhodnutí na vědomí, respektuje ho, ale neztotožňuje se s ním. Proti takovému rozhodnutí soudu se odvoláme,“ řekl předseda správní rady Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák.
O rozhodnutí soudu mluví předseda správní rady Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák
Ústav ještě zváží, jakým způsobem bude argumentovat při odvolání.
„Pro nás je velmi důležitá výpověď paní soudkyně, která řekla, že o této skutečnosti rozhodla mimo jiné výpověď jednoho z bývalých příslušníků StB. My si velmi přejeme, aby se nestávalo, že historii našeho národa budou v budoucnosti přepisovat bývalí příslušníci StB. Právě 25 let po pádu železné opony je třeba přehodnotit období komunistické totality. Tento soudní proces se nesl v tomto znamení. Není to jen záležitostí práva, ale i morálky,“ je přesvědčen Krajňák.
Z archivních dokumentů vyplývá, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten letos v dubnu ale u soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Závěr soudního procesu zaznamenal bratislavský zpravodaj ČRo Vojtěch Berger. Hosty vysílání Radiožurnálu byli předseda Správní rady ÚPN Ondrej Krajňák a bezpečnostní analytik Milan Žitný, který zpracoval pro kauzu Andreje Babiše odborný posudek
Právě Šumanovo svědectví média označovala za klíčové v celém procesu, který začal v červnu loňského roku. I další příslušník StB Andrej Kuľha u soudu dříve vypovídal, že Babišův archivní svazek poukazuje pouze na nevědomou spolupráci současného šéfa hnutí ANO s komunistickou tajnou policií. Kuľha stejně jako Šuman měl coby pracovník StB Babišův svazek na starosti.
Ústav paměti národa (ÚPN) naopak předložil soudu 12 archivních dokumentů StB, v nichž je zmiňováno jméno agenta Bureše. Za málo pravděpodobnou ústav označil možnost, že by evidence StB byly vykonstruované, když jedna osoba je zmiňována ve více svazcích.
Soudkyně ale dokumenty označila pouze jako nepřímé důkazy. I kvůli chybějícímu závazku ke spolupráci, kde by byl Babišův podpis.
Koalice verdikt v Babišově kauze přivítala, respektuje ho i opozice
Číst článek
Ústav paměti národa musí dnešní rozsudek zveřejnit na svém webu a zaplatit Andreji Babišovi soudní výdaje. Ze samotné evidence spolupracovníků StB Babišovo jméno vyškrtnuto nebude.
Slovenský ústav už v minulosti čelil několika žalobám v souvislosti s evidencí lidí v archivních svazcích StB. Většinu předchozích soudních sporů ÚPN prohrál.
