Na karlovarském filmovém festivalu hrají kromě herců hlavní role i promítači. Bez nich by se celé dění ve 12 kinosálech nekonalo. Hlavně starší promítači si libují v tradičním zakládání filmových kotoučů.

Tento článek je více než rok starý.

2:01 11. července 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Výbojky se zahřívají a potřebují chlazení, takže tu hučí vzduchotechnika. Zažil jsem éru od uhlíku po xenonové výbojky. Všechny světelné zdroje,“ popisuje Josef Smolík, který je teď v Karlových Varech promítačem v Malém sále hotelu Thermal.

Filmy pouští od 70. let minulého století. Na festival se těší hlavně kvůli klasickému 35 milimetrů širokému celuloidovému pásku.

„Film přijde v krabicích po jednotlivých dílech. My ho zkontrolujeme, jestli není poškrábaný. Pokud bychom něco našli, tak to hlásíme. Z krabic se film přetočí na cívky, které se vkládají do stroje, nejlépe ve správném pořadí,“ usmívá se promítač. Doma po práci si ale film pustí málokdy.

Jeho mladšího kolegu Aleše Hlavičku baví snímky pořád i ve volném čase. V promítací kabině už ale kontroluje modernější promítání. „Jsem tu na projekci digitálních filmů, protože v dnešní době se promítá pouze z digitálních projektorů a externích harddisků,“ vysvětluje.

I na festivalu už převládá hlavně moderní technologie promítání. „Poměr moderny a celuloidového filmu je tak 99 ku jedné,“ odhaduje Aleš Hlavička. Na festivalu v Karlových Varech se letos promítá na 200 filmů.

Veronika Hlaváčová, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít