Projekt rozvojové banky zemí BRICS jde do finále. Pomoci má hlavně s infrastrukturou
Brazílie hostí významné ekonomické setkání. Ve městě Fortaleza v severovýchodní části země se sešli prezidenti velkých rozvíjejících se států, sdružených v uskupení BRICS. Dnes by měli podepsat dohodu o vzniku obří investiční banky. Ta se má stát protiváhou Mezinárodního měnového fondu.
Na mapě je dělí velké vzdálenosti, spojují je ale podobné zájmy. Brazílie, Rusko, Čína, Indie a Jihoafrická republika do banky pro začátek vloží 50 miliard dolarů. Později by instituce měla mít dvojnásobný kapitál.
Poslouží například k financování projektů dopravní infrastruktury včetně plynovodů, ropovodů a terminálů. Dalších 100 miliard dolarů bude určeno jako záchranný fond pro případné ekonomické krize.
„To je výsledek rostoucího významu těchto zemí ve světě. Ony samozřejmě na jedné straně pociťují, že jejich význam není úplně v souladu s tím, jakou roli hrají v takových institucích, jako je třeba Světová banka či Mezinárodní měnový fond, a na druhé straně mají obrovskou potřebu investic právě do určitých infrastrukturních záležitostí. K tomu směřuje i založení této banky,“ zdůrazňuje prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.
V poslední době ovšem předpoklady ekonomického růstu splňuje vlastně jen Čína. Ta je také hlavním tahounem celého procesu. Stále roste vývoz nejen čínského zboží, ale i kapitálu.
„Představa, že tyto banky budou podporovat infrastrukturní projekty, je jasně smysluplná i z hlediska podpory dalšího exportu mezi těmito zeměmi. Je otázkou, jestli tyto země spojuje i něco víc než právě obchod s Čínou a jestli to je právě ekonomická síla Číny, která může tuto banku postavit na nohy,“ uvažuje profesor Michal Mejstřík z ICC.
Systém protivzdušné obrany
„Čína chce udržet strategické partnerství Brazílie – Indie – Rusko a chce mít protiváhu vůči Americe a vůči Evropské unii,“ dodává Aleš Michl z Raiffeisenbank.
Politicky se ovšem jako hlavní síla prezentuje Rusko. „Přispělo k tomu určitě i to, jak se Rusko dostalo do určitých sporů se západními zeměmi kolem Ukrajiny, kdy pociťovalo určité sankce ze západu. A snaha Ruska hrát větší roli a být samostatnější je tam plně samozřejmá a patrná,“ upozorňuje Dvořák.
Ruského prezidenta Vladimira Putina přijala brazilská prezidentka Dilma Rousseffová už před začátkem summitu.
Předala mu pořadatelskou štafetu mistrovství světa ve fotbale a potom s ním jednala i v hlavním městě Brasílii. Obě země tam podepsaly dohodu o systému protivzdušné obrany, který by Rusko mělo Brazílii dodat.
