U Zbraslavi vzniká fiktivní město budoucnosti. Ožije v knize i ve filmu
U Zbraslavi na jihu Prahy vzniká město budoucnosti. Projektují ho architekti spolu s umělci, aby vyzkoušeli, jak bychom mohli žít za několik desítek let. I když se ulicemi města zvaného Urbo Kune nikdy neprojdeme, ožije ve filmu a v knize.
Ve zbraslavském lomu vylámaném do romantické krajiny chce renomovaný a přitom nenápadný architekt Petr Hájek se svými studenty zbudovat nové město.
„Ta krajina je pro mě hodně emocionální, silná, možná těmi živly, vodou a kamenem. I ten kontrast, jak jsme tady za pět minut z centra, na člověka hodně působí,“ říká Petr Hájek.
Víc než sto let starý lom je dlouhý asi kilometr a půl a hluboký 800 metrů. Žluté bagry a rozlámané kameny by podle architektů mělo nahradit futuristické město.
Představují si ho tak, že by kopci vrátili jeho původní tvar. Město by předělili asi stovkou betonových stěn a do nich by vestavěli domy, parky nebo promenády. Ve městě budoucnosti by měl místo třeba i pravoslavný klášter nebo pěstírna hub.
„Máme funkce od obytných budov přes výrobu až třeba po malou elektrárnu, která funguje pro celou lokalitu,“ popisuje Petr Hájek, podle něhož by mohlo město být i reálné. „Je otázka, jestli by to ekonomicky v dnešní době dávalo smysl, protože si myslím, že se dá mnohem jednodušším způsobem současné město zahušťovat nebo využívat,“ zamýšlí se.
Architekti a jejich studenti tak hlavně zkoumají i své technické možnosti, například jak obydlet prostory v hloubce, kam nemá přístup světlo, nebo jak v hustě zastavěném terénu řešit dopravu. Největší záhadou ale je, jak by ve městě stavěném do hloubky žili lidé.
Režisér Tomáš Luňák chystá film o neexistujícím městě
Z toho důvodu architekti přizvali řadu lidí z dalších oborů, mimo jiné spisovatele Miloše Urbana. Toho projekt zaujal, odložil dvě rozepsané knihy a začal pracovat na sci-fi románu o městě nazvaném Urbo Kune. Už má hotovou asi čtvrtinu.
„To město, které původně bylo jakoby hlavní město Evropy, teď vlastně čeká na nějaké nové využití. Přichází tam za prací knihovník a zjišťuje, že má velice zvláštní úkoly, jak naplnit knihovnu,“ říká Miloš Urban.
Další přizvaný umělec, filmař Tomáš Luňák uvažuje o tom, že jeho snímek by byl částečně hraný, animovaný i loutkový. Ale hlavně krátkometrážní.
„Začal jsem uvažovat nad tím, že tak, jak celý prostor byl rozdělený mezi jednotlivé studenty, by se prostor filmu rozdělil mezi režiséry. Můžou to být režiséři dokumentární, animovaných filmů, hraných filmů,“ vysvětluje Tomáš Luňák.
Přestože sami architekti označují město ve zbraslavském lomu za utopii, projektují ho jako skutečné. „Doufáme, že se nám podaří dát projekt dohromady nejenom z pohledu architektů, ale právě skrze další profese mu vdechnout konkrétní život, konkrétní příběhy lidí, kteří by tam mohli žít,“ uzavírá Petr Hájek.
Projekt města, který zahladí stopy po stále funkčním lomu, zaujal i blízkého spolupracovníka přední světové architektky Zahy Hadid - Jana Tabora. Právě on vymyslel název Město pospolitosti - v esperantu Urbo Kune.
