U Doněcku se zřítilo malajsijské letadlo s 295 lidmi, údajně bylo sestřeleno
Malajsijský letoun MH17 s 295 lidmi na palubě se zřítil na Ukrajině poblíž hranic s Ruskem. Potvrdila to ukrajinská státní letecká služba, která prý s Boeingem ztratila kontakt v 16:20 tamního času. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Geraščenka zahynulo všech 280 pasažérů a 15 členů posádky. Agentura Interfax píše, že stroj byl sestřelen, a to ve výšce 10,6 kilometru. Británie kvůli incidentu žádá mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Boeing 777 letěl na lince z Amsterodamu do Kuala Lumpuru.
Podle agentury Reuters bylo na jeho palubě zřejmě také 23 Američanů. Většina cestujících byla pravděpodobně z Nizozemí a letěli do východní Asie nebo Austrálie na dovolenou.
Let si prý rezervovali i dva Belgičané, ale není jisté, jestli nastoupili na palubu. Mezi pasažéry měli být i čtyři Francouzi. Ministerstvo zahraničí zatím nemá informace o tom, že by v letadle byli nějací Češi.
Zhruba 50 kilometrů před vstupem do ruského vzdušného prostoru stroj údajně začal neočekávaně klesat. Zřítil se poblíž Doněcku, kde se odehrávají boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.
Podle serveru Ukrajinská pravda měly trosky letounu dopadnout nedaleko vesnice Grabovo. Ukrajinská státní letecká služba zatím zprávu nepotvrdila, ale ani nevyvrátila. Ukrajinský úřad pro letectví už nicméně zahájil vyšetřování.
Na místo také vyrazili záchranáři a vyšetřovatelé, ale čeká je obtížný terén v oblasti válečného konfliktu. Proruští povstalci se už na místo tragédie dostali, mezi oběťmi je prý mnoho dětí. Řekl to vicepremiér takzvané Doněcké lidové republiky Andrej Purkin.
Měla by také dorazit nezávislá vyšetřovací komise. Ukrajinská vláda oznámila, že zřizuje i vlastní komisi. Premiér Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj oznámil, že umožní přístup mezinárodním expertům, protože má zájem na tom, aby se katastrofa vyšetřila. Černé skříňky letadla, které už se prý našly, chce ale předat do Moskvy.
Důkladné prošetření neštěstí vyžaduje malajsijský premiér, pro kterého jde už od druhou havárii malajsijského letadla za několik měsíců. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím mluvil o neštěstí s americkým protějškem Barackem Obamou. Washington už nabídl Ukrajině pomoc při vyšetřování. Ruský úřad pro letectví je prý připraven také spolupracovat, případně vést vyšetřovací komisi.
Bylo letadlo sestřeleno? A kým?
Podle různých zdrojů mají proruští povstalci k dispozici zbraně, které jsou schopné sestřelit letadlo i v letové hladině 10 kilometrů. Jedná se o rakety Buk. Před několika dny právě touto zbraní pravděpodobně sestřelili Antonov 26 ve výšce 6,5 kilometru.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko nevylučuje, že letadlo bylo sestřeleno. Podle něj pád letadla zavinili teroristé, tedy proruští separatisté. Rusko se od události distancovalo, stejně jako představitelé takzvané Doněcké lidové republiky.
Její vedení prý nedisponuje žádnými zbraněmi ani raketami Buk. V oblasti pádu letadla však svědci dnes o půl druhé východoevropského času údajně zaznamenali pohyb ozbrojených separatistů. Vojenský konvoj směřoval z města Sněžnoje do Dmitrovky v Doněcké oblasti.
Na Facebooku to píše ukrajinský bezpečnostní analytik Dmitryj Tymčuk. V koloně podle něj prý byly tři tanky, dva obrněné transportéry, nákladní vozidlo s ozbrojenci a těžkým kulometem a také tažný vůz s raketovým systémem Buk.
Agentura Interfax upozornila, že ukrajinská armáda včera redislokovala raketovou divizi ozbrojených sil Ukrajiny právě s raketami Buk, které jsou schopny sestřelit i 10 kilometrů vysoko letící cíle. Mluvčí ukrajinské Rady bezpečnosti a obrany ale zdůraznil, že ukrajinská armáda prý do vzduchu nestřílela.
Přes válečnou zónu se nelétá
Zdroj v ruském leteckém úřadu upozornil, že před třemi dny ukrajinská Rada pro bezpečnost a obranu vyhlásila vzdušný prostor nad východní Ukrajinou za bezletovou zónu, Boeing ale letěl v letové hladině 10,6 kilometrů.
Pokud malajsijský letoun sestřelila raketa typu Buk, musela být ukrajinská, říká expert
Číst článek
„Určitě mohlo být letadlo v takové výšce sestřeleno. Technicky to není velký problém. Civilní letadlo není vybaveno rušícími systémy ani ničím jiným,“ vysvětluje letecký publicista Martin Velek. „Většinou bývá dobrým zvykem, že místům válečných konfliktů se civilní letadla vyhýbají. Přes válečnou zónu se normálně nelétá,“ upozorňuje Velek.
Mobilní protiletadlový systém 9K37 Buk je vybaven čtveřicí raket země-vzduch, které jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů. Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku a dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů a letící 25 kilometrů vysoko. Systém má ve výzbroji řada států v postsovětském prostoru, disponuje jím i ukrajinská armáda.
Zdroj: ČTK
„Vychází mi několik variant. Může to být zřícení následkem poruchy a případně po klesnutí mohl následovat i sestřel přenosným protiletadlovým kompletem. Další možností je teroristický útok nebo sestřelení ukrajinskou nebo ruskou armádou,“ připojuje se vojenský analytik Martin Koller.
„Nevěřím tomu, že by separatisté bojující po městech disponovali systémy Buk, které jsou větší než tank a nelze je přehlédnout,“ dodává.
Pokud by malajsijské letadlo skutečně sestřelila raketa typu Buk, musela by být podle Kollera ukrajinská. „Je naprosto nepředstavitelné, že by Rusové stříleli přes hranici na vzdálenost více než 10 kilometrů,“ konstatuje vojenský analytik.
Mnoho leteckých společností včetně ČSA už oznámilo, že se po incidentu vyhne ukrajinskému vzdušnému prostoru.
Ukrajinskému vzdušnému prostoru se budeme vyhýbat, oznámily letecké společnosti
Číst článek
