Argentinská aktivistka se po 36 letech setká s vnukem, kterého unesla junta

Prezidentka organizace Babičky z Květnového náměstí, která v Argentině pátrá po obětech vojenské diktatury, se po 36 letech setká se svým ztraceným vnukem. Jeho identitu potvrdily testy DNA.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Estela de Carlottová, prezidentka organizace Babičky z Květnového náměstí

Estela de Carlottová, prezidentka organizace Babičky z Květnového náměstí | Zdroj: Reuters

Estela de Carlottová zasvětila velkou část života pátrání po ukradených dětech. Teď je jí 83 let a vrací se jí její vlastní vnuk.

„Posadí se na prázdnou židli, jeho fotka se objeví v prázdných rámečcích, které na ni celou dobu čekaly,“ řekla Estela de Carlottová na tiskové konferenci v Buenos Aires.

„Splnilo se to, co babičky vždycky říkaly – budou nás hledat, jako my dál hledáme je. Ještě je tu pořád dost ztracených lidí, takže je třeba pokračovat, aby mohly i další babičky pocítit to, co teď prožívám já,“ dodala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti zjišťoval jihoamerický zpravodaj Českého rozhlasu David Koubek

Muž, jehož identitu de Carlottová zatím nezveřejnila, se před 36 lety narodil v tajné věznici, kde vojenský režim mučil její dceru Lauru, levicovou aktivistku.

Chlapce pět hodin po porodu odebrali a dali s novou identitou do cizí rodiny, jeho matku pak zavraždili.

Když Lauřin syn dospěl, nezdálo se mu vše v pořádku, a tak se rozhodl pátrat po své minulosti. Přihlásil se organizaci Babičky z Květnového náměstí, nechal si udělat testy DNA a podle databáze se podařilo najít jeho pravou rodinu.

Média mezitím podle indicií, které poskytla jeho babička, vypátrala, že se muž živí jako hudebník, klavírista a pořadatel jazzového festivalu. Jeho adoptivní rodina prý neměla nic společného s vojenskou diktaturou.

Organizace Babičky z Květnového náměstí dosud pomohla najít ztracenou identitu 114 unesených dětí. Celkem je ale takových vnuků a vnuček asi 400. Na přelomu 70. a 80. let nechala argentinská diktatura unést, mučit nebo zavraždit na 30 tisíc lidí.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme