MS v Brazílii bylo pro Lahma, Gerrarda nebo Villu posledním
Fotbaloví fanoušci si pomalu musí zvykat na nová jména v národních týmech. Také fotbalisté se totiž drží rčení, že v nejlepším se má přestat, a pro spoustu legend bylo tím nejlepším brazilské mistrovství světa, po kterém už nebudou reprezentovat.
Ne každý má to štěstí, aby na šampionátu ještě navíc dosáhl na velký úspěch, a pouze německý kapitán Phillip Lahm si k tomu všemu mohl po vítězném finále dojít pro zlatou sošku pro mistry světa.
"Četla jsem o konci jeho kariéry a chtěla bych mu vyjádřit svůj velký obdiv za to, co pro národní tým udělal. Vyhrát mistrovství světa je sice zásluha celého týmu, ale kapitán v něm má velkou roli,“ děkovala mu i kancléřka Angela Merkelová, když o pár dní později jako mistr světa ukončil reprezentační kariéru.
Jenže ne všichni špičkoví fotbalisté mají stejně dobré krajany a třeba výborný útočník Samuel Eto'o se s Kamerunem těžko někdy dostane na světovém šampionátu k medaili. Ve stejném smyslu možná v posledních týdnech uvažoval i kapitán Anglie Steven Gerrard.
Alespoň bronz získala jeho země naposledy na mistrovství Evropy 1996, ale protože Gerrard začal hrát v národním týmu až od roku 2000, je jeho sbírka reprezentačních úspěchů dost skromná.
"Končím s reprezentační kariérou. Bylo to pro mě těžké rozhodnutí, dlouho jsem to zvažoval, a to nejen během mistrovství světa. Rozhodl jsem se tak kvůli svému věku, tělu a kvůli cti k Liverpoolu - důležitým faktorem bylo, že teď hrajeme Ligu mistrů,“ řekl BBC.
Stejně jako ostatní toužil po titulu také David Villa. Jako španělský útočník o tom vzhledem k nadvládě své země na posledních šampionátech mohl reálně uvažovat a konec kariéry ohlásil ještě před brazilským turnajem.
Ale stačily dva nepovedené zápasy, aby se loučení se slavnými výhrami změnilo v jeden z nejhorších životních zážitků.
"Jsem docela naštvaný. Ne protože prohráli, ale jak prohráli. Jejich přístup byl trapný,“ říkal jeden z fanoušků a jiný dodával: "Vidím to jako národní ostudu. Je to hrůza, nečekal jsem to."
Názory španělských fanoušků se po šampionátu změnily až v cílené posílání fotbalistů do důchodu. Miláčka týmu, tvořivého záložníka Xaviho, nechtělo podle jedné z anket 97 % dotázaných už nikdy vidět v národním dresu.
Mluvilo se také o konci brankáře Casillase nebo Iniesty, ale ti stejně jako například Ital Pirlo nebo Didier Drogba z Pobřeží Slonoviny o své budoucnosti mlčí. Možná dají národnímu týmu sbohem ještě před začátkem nového kvalifikačního cyklu, nebo ještě doufají v úspěch na některém z příštích šampionátů.
