Italské víno Barolo se dostalo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO
Kvalitní víno, zachovalá krajina i kulturní tradice zajistily Itálii další zápis na seznam světového kulturního dědictví. Piemontské vinice Langhe, Roero a Monferrato se staly 50. místem v Itálii, které chrání UNESCO. K neznámějším patří vesnice Barolo, kde je také Muzeum vína.
„Tento sál je věnován historii vína, proto zde vidíme bohy jednotlivých říší, ve kterých se od starověku vyráběl tento lahodný mok. A všichni pak hledí na stěnu plnou lahví od všech zdejších vinařů," ukazuje paní Renata.
Hrad Barolo přeměnil slavný švýcarský architekt Francois Confino v třípatrovou expozici věnovanou pěstování vinné révy.
„Jsou tu zastoupeny všechny elementy důležité k pěstování vinné révy a výrobě vína. Jeden z pokojů je tak věnován měsíci, další slunci a půdě," dodává paní Renáta.
V další, tentokrát zcela zatemnělé místností, jsou viditelné jen létající metronomy s bílými křídly symbolizujícími čas. Tma pak představuje vnitřek sudů, kde víno zraje.
„Chráněná je obec Barolo charakteristická stejnojmenným vínem pocházejícím z odrůdy Nebbiolo, dále Barbaresco či Canelli a další tři zóny rozkládající se v oblasti Langhe, Roero a Monferrato,“ vypočítává Marco Valle, který stojí za osmiletým úsilím o zapsání piemontských vinic na seznam UNESCO.
Bez místních a jejich předků, kteří zvlněnou krajinu osázeli vinnou révou už před staletími a zachovávali její unikátní ráz, kdy na každém kopci stojí vesnice s kamennými domky obklopujícími kostel a hrad, by se to však nepodařilo.
„Tohle je typické Barolo. Má červenou rubínovou barvu, a když nakloníte sklenku, tak uvidíte ještě oranžovou. Jde o čtyřleté, tedy nejmladší Barolo, ale tuto barvu si zachová i v příštích letech,“ říká 50letý vinař Giovanni Viberti.
Stejně jako většina ostatních věří, že zápis na seznam památek chráněných UNESCO pomůže zachovat unikátní krajinu i v příštích staletích.
