Na křižovatce v americkém Clevelandu se před 100 lety objevil první elektrický semafor

Přestože předchůdci semaforů sloužili na anglické železnici už od poloviny 19. století, první elektrický semafor na světě uvedli do provozu přesně před sto lety v americkém Clevelandu. Měl červené a zelené světlo, vyžadoval ale obsluhu. Střídání pokynů k jízdě nebo stání signalizoval bzučák.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Semafor na I.P.Pavlova | Foto: Filip Jandourek

Prvním semaforem bez ručního přepínání se o 14 let později pyšnil britský Wolverhampton.

Rozmach semaforů nastal v amerických a evropských velkoměstech ve druhé polovině 20. let minulého století. Praha nezůstala příliš pozadu. První čtyřboký přístroj s kontrastními světly zavěsili nad křižovatku u dnešního Masarykova nádraží v roce 1927.

Přehrát

00:00 / 00:00

O historii semaforů se zajímal redaktor Jan Prokeš

Rušným křižovatkám ale ještě po desetiletí dominovali strážníci s píšťalkou. Ti mimochodem dodnes řídí dopravu ve frekventovaných centrech asijských, afrických a jihoevropských měst.

Semafory se během desetiletí propojovaly do sofistikovaných systémů, které třeba umožnily autům projet na zelenou několik křižovatek za sebou. První semafory ale musel ručně přepínat policista.

„Na tehdejší rozsah provozu to vyhovovalo. V pozdějších letech se systémy řídily automaticky, ale v pevném režimu, to znamená, že po určitou dobu byla zelená, po určitou dobu zelená z druhého směru. A také to vyhovovalo tehdejšímu provozu. Dneska se všechno řídí za použití výpočetní techniky, neustále se ty systémy vyvíjejí. Ale v některých případech jsou systémy špatně nastavené, třeba v nočních hodinách v období slabého provozu fungují semafory, kdy by vůbec fungovat nemusely,“ říká dopravní specialista Lumír Zenkl.

Moderní řídící zařízení semaforu, takzvaný řadič, je propojené s centrálním dispečinkem. Některé semafory automaticky zaznamenávají přijíždějící auta a počítají je, se semafory dokážou komunikovat už i samotná vozidla.

Zelená barva jako pokyn k jízdě a červená k zastavení jsou univerzální na celém světě. Ke světelným signálům také postupně přibývaly nové prvky – světélka pro cyklisty, zvuková signalizace pro nevidomé nebo displej s odpočítáváním vteřin, které zbývají do červené.

Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme