Naše porozumění oceánu, atmosféře i společnosti je stále omezené, říká vědec

Bude v budoucnu v Evropě počasí jako v Kanadě? Jakou hrozbu pro lidstvo představují globální změny klimatu? Na tyto i další existenční otázky hledá odpovědi také český vědec Jiří Hradec, který pracuje ve Společném výzkumném centru Evropské unie v italské Ispře. Budoucnost prý ale nemusí být jen černá, a pokud vše půjde dobře, budeme třeba i houby sbírat podle rad chytrého telefonu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výzkumné centrum EU v italské Ispře | Foto: Robert Mikoláš

Někdejší dlouholetý ředitel České informační agentury životního prostředí CENIA teď hledá odpovědi na otázky týkající se budoucnosti celé Evropy.

„Některé scénáře jsou děsivé, některé povzbuzující. Představme si třeba změnu klimatu, jestliže se Atlantický oceán ohřeje moc, dojde ke zvratu Golfského proudu, přestane téct, přestane oteplovat Evropu a my budeme mít například počasí jako v Kanadě.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O sbírání hub s chytrým telefon i o dalších otázkách budoucnosti mluvil s českým vědcem Jiřím Hradcem redaktor ČRo Robert Mikoláš

„Problém u těchto věcí je, že nedokážeme přesně namodelovat, za jakých podmínek se to stane. Naše porozumění oceánu, atmosféře, natož porozumění společnosti je stále omezené,“ dodává pan Jiří Hradec.

V každém případě má pan Hradec možnost ovlivňovat politiku evropských lídrů, jejichž rozhodnutí vycházejí právě z podkladů, které jim připraví vědci bádající v Ispře. Musí je zároveň i obhájit, což se ne vždy daří, jako např. v otázce biopaliv.

„Myslím, že to bylo v roce 2002, kdy Spojené státy byly největší světový vývozce potravinové pomoci. V roce 2003 se rozjely biopaliva a v tomto roce Spojené státy nevyvezly ani gram kukuřice.“

„Čili ve chvíli, kdy místo potravinové pomoci a nastolování rovnováhy na světě lijeme do nádrží toto, tak samozřejmě potom se už nebavíme o environmentálních otázkách, i když částečně také, protože na biolíh potřebujeme obrovské množství vody, která také bude někde chybět. Bavíme se o ekonomických a morálních otázkách,“ uvádí jeden z kontroverzních příkladů.

Třeboňští vědci objevili zcela nový druh bakterie. Jednou by mohla pohánět auta

Číst článek

Ke správné orientaci v daném problému pak slouží i mapy skutečně všeho druhu, které v Ispře vytvářejí a na kterých lze vidět třeba i aktuální stav lesního porostu, znečištěné oblasti, vládní budovy, atd. Stačí si jen do internetového prohlížeče zadat heslo geoportal.

Hlavním úkolem týmu Jiřího Hradce v Ispře tak je shromažďovat a vyhodnocovat data poskytovaná členskými zeměmi, což je titěrná a mnohaměsíční práce. Výsledkem by však podle Jiřího Hradce mělo být i zlepšování kvality života každého z nás.

„Jednoduše řečeno, mojí představou je, že moji rodiče půjdou na houby, budou s sebou mít chytrý telefon, který jim řekne, ať dnes nechodí, ještě nerostou. To je to, kam bychom se rádi dostali, aby data pronikly napříč společností, aby sloužily lidem,“ dodal.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme