Přesně před deseti lety, 16. srpna 2004, tragicky zahynul Ivan Hlinka. Díky svým úspěchům během hráčské i trenérské kariéry se stal jednou z největších osobností historie českého hokeje. Vedl i hokejový tým, který na ‚turnaji století' v japonském Naganu získal olympijské zlato.

Tento článek je více než rok starý.

9:22 16. srpna 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Rodák z Mostu se už v 16 letech objevil v dresu Litvínova v nejvyšší domácí soutěži a ve dvaceti už měl na hrudi kapitánské céčko. Už v roce 1970 si také našel cestu do československé reprezentace.

Podílel se na zlaté etapě v sedmdesátých letech a pomáhal k zisku tří titulů mistra světa - včetně toho, který se urodil v roce 1976 na šampionátu v Katovicích.

Bylo toho hodně, co si mohli připomenout spoluhráči a přátelé Ivana Hlinky 16. srpna 2004 - ve chvíli, kdy poprvé slyšeli tu neuvěřitelnou zprávu, že Ivan Hlinka zemřel v karlovarské nemocnici na následky zranění, která utrpěl při dopolední autohavárii.

„Dlouho jsme spolu působili v národním mužstvu. Byli jsme generace, kdy se kádr moc neměnil, protože hráči nechodili do zahraničí. V Litvínově byli asi stejná krevní skupina, jako my na Kladně. Měli jsme k sobě blízko a je mi hrozně líto, co se stalo,“ vzpomínal František Kaberle starší.

Nepřítomnost trenéra je těžká i pro jednoho z hráčů litvínovské hokejové líhně, Martina Ručinského. „Pro mě to byla strašná tragédie. Byl ikonou národa. Pro mě znamenal něco víc. Znal jsem ho od pěti let a byl to můj druhý táta.“

„Odešel člověk, který pro český hokej udělal strašně hodně. Myslím, že je to největší osobnost, co kdy byla,“ litoval Vladimír Růžička.

Ivan Hlinka imponoval nejen pamětníkům, kteří zažili jeho jedenáctiletou kariéru v reprezentačním dresu. I jako trenér se později podepsal pod mnohé úspěchy československého respektive českého hokeje. Snad každý si pamatuje zlatou medaili na ZOH v Naganu.

Byl životním optimistou

„Jsem od narození optimista. Trenér musí optimistou být, jinak není dobrým trenérem a jeho pesimismus se přináší na mužstvo,“ říkal Ivan Hlinka v době, kdy odstartoval druhou etapu svojí úctyhodné hokejové kariéry.

Na otázku, co všechno udělal pro český hokej, by se dalo odpovědět výčtem získaných medailí, vstřelených branek, odehraných zápasů, ale také hlasy bezejmenných hokejových fanoušků, kteří přicházeli na karlovarský zimní stadion, aby zapálenou svíčkou nebo květinou uctili památku velkého hráče a velkého trenéra.

„Pan Hlinka byl jedním z nejlepších hokejistů a trenérů, také vynikající, férový člověk,“ shodovali se hokejoví příznivci.

Aleš Procházka, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít