Sověti na Východě plánovali únosy i vraždy, říká muž, který zkoumal Mitrochinův archiv

Před 46 lety rozmetala ideály Pražského jara invaze armád Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Přímo v Československu tehdy fungovali agenti KGB, včetně takzvaných nelegálů. Detaily o jejich úkolech prozrazuje takzvaný Mitrochinův archiv, jehož velkou část minulý měsíc odtajnili ve Velké Británii. Osmnáct let směl archiv zkoumat jediný člověk, profesor Cambridgeské univerzity a expert na zpravodajské služby Christopher Andrew. Ten Českému rozhlasu poskytl na toto téma exkluzivní rozhovor.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Profesor Cambridgeské univerzity a expert na zpravodajské služby Christopher Andrew, který měl možnost léta zkoumat takzvaný Mitrochinův archiv | Foto: Jiří Hošek

„Pohnutky Vasilije Mitrochina byly stejné jako u jiných disidentů, ať už těch veřejných, nebo v jeho případě tajných. Bavíme se o lidech, kteří po tajném Chruščovově projevu v roce 1956 věřili v další destalinizaci, doufali v socialismus s lidskou tváří,“ říká profesor Andrew.

Dodává, že takový režim se pak skutečně dostavil – v podobě Pražského jara roku 1968.

„Když ho zničily tanky Sovětského svazu a jeho spojenců z Východního bloku, dospěli tito lidé k identickému závěru, že nemá cenu doufat v evoluci systému v tom smyslu, že by začal respektovat lidská práva. Jediné, co přicházelo v úvahu, bylo pokusit se tento systém svrhnout,“ podotýká Andrew.

Přehrát

00:00 / 00:00

S profesorem Andrewem o Mitrochinově archivu mluvil zpravodaj ČRo Jiří Hošek

Vasilij Mitrochin dokázal během dvanácti let vynést z archivu KGB poznámky o tisícovkách operací sovětské tajné služby a jejích agentech.

V roce 1992 zajistila britská MI6 jemu, jeho rodině a samozřejmě i „výbušným“ dokumentům cestu do Spojeného království. Vytřídění a posouzení materiálů trvalo sedm let.

Profesor Christopher Andrew se po čase stal jediným historikem, který získal k archivu i samotnému Mitrochinovi přístup. Dokumenty týkající se sovětské invaze do Československa považuje za významné.

Jednou z obětí srpnové okupace byl i J. Páník. Jeho rodiče do konce života věřili, že emigroval

Číst článek

„Materiály, které Mitrochin získal ohledně událostí v Československu, nejsou přesnější než jiné dokumenty, možná jsou jen trochu podrobnější. Opravdovou novinkou, která vyplynula z jeho poznámek, byl způsob, jakým KGB používala takzvané nelegály,“ vysvětluje profesor Andrew.

Řeč je prý o důstojnících a agentech KGB, kteří využívali největšího možného utajení – přijali nejen novou identitu, ale také národnost.

„Než se Mitrochinovy svazky objevily na scéně, západní země se vždycky domnívaly, že KGB posílá nelegály právě na Západ – na mysli mám třeba skupinu 10 nelegálů odhalených před pár lety ve Spojených státech – ale ve skutečnosti se tito agenti v rámci Sovětského bloku používali ještě víc než na Západě,“ podotýká Andrew.

Černý, Procházka...

V rámci operace Progres, schválené tehdejším šéfem KGB Jurijem Andropovem, měli sovětští agenti za úkol proniknout do novinářských a studentských kruhů. V plánu měli také únosy – v Česku se měly týkat třeba literárního vědce Václava Černého nebo spisovatele Jana Procházky. Podle profesora Andrewa nic překvapivého.

„Byl to jednoduše extrémní příklad věcí, které byli agenti KGB s posvěcením politického vedení ochotní dělat. Vraťme se k vraždám sovětských emigrantů ve 30. letech, k vraždě velkého heretika Lva Trockého v roce 1940. Po druhé světové válce existoval brilantní plán, zahrnující nelegála KGB, zavraždit dalšího komunistického kacíře, maršála Tita,“ dodává Andrew.

Churchillovo archivní centrum v Cambridge | Foto: Jiří Hošek

Na seznamu československých občanů, které měli nelegálové KGB za úkol kontaktovat a případně naverbovat, se objevuje třeba jméno studentského vůdce Karla Kovandy, později českého velvyslance u NATO. Podle profesora Andrewa nejde o nic kompromitujícího.

„Že se KGB snažila někoho kontaktovat, ještě není důkaz, že by dotyční provedli něco, za co by se měli stydět. Vždyť nelegálové si vytipovali i britského premiéra Harolda Wilsona. Z dnešního pohledu je to až komické, protože neexistovala možnost, jak by ho KGB mohla naverbovat. Díky Mitrochinově archivu víme o spoustě pokusů někoho získat ke spolupráci, kde nebyla žádná reálná naděje, že by mohly být úspěšné,“ podotýká profesor Andrew.

Celé vyprávění profesora Christophera Andrewa nejen o aktivitě sovětských agentů v Československu v roce 1968 mohou lidé vyslechnout na Radiožurnálu v pátek 22. srpna po 17. hodině. Naladit ho mohou i přes internet zde.

Jiří Hošek, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme