Pobrexitová dohoda Evropské unie s Velkou Británií je hotová. Co se od 1. ledna změní?

Čtyři a půl roku trvající proces odchodu Spojeného království z Evropské unie spěje k závěru. Po intenzivním a místy až dramatickém vyjednávání obě strany uzavřely dohodu o budoucích vztazích. Vyhnou se tak chaotickému návratu obchodních bariér. I tak ale obě strany čeká množství změn. Co dohoda přináší?

Tento článek je více než rok starý.

Otázky a odpovědi Londýn/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britská vlajka a vlajka EU

Britská vlajka a vlajka EU | Foto: Francois Lenoir | Zdroj: Reuters

„Byla to dlouhá a hrbolatá cesta. Uzavřít dohodu bylo správným a odpovědným krokem. Vyplatilo se za to bojovat. Smlouva umožní vyhnout se závažným narušením, které by jinak postihly pracující, cestující i firmy,“ chválila výsledek jednání šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Unijní představitelé jedním dechem ale varují, že dohoda stále nic nemění na tom, že Velká Británie 1. ledna přijde o výhody členů EU. Je proto nutné připravit se na změny. Nabízíme výběr některých z nich.

Jakého zboží se budou týkat nulová cla?

Smlouva zavádí nulová cla a kvóty na veškeré zboží a produkty, se kterými se mezi Spojeným královstvím a EU obchoduje, a to včetně potravin a dalších zemědělských výrobků. Británie tak získá přístup na unijní trh jako žádná jiná třetí země.

Bez dohody by musely oba bloky obchodovat podle podmínek Světové obchodní organizace (WTO), což by znamenalo například 40procentní cenovou přirážku na některé druhy masa a mléčné výrobky, 25procentní zdražení konzervovaných ryb nebo 10procentní sazbu na osobní vozy. Tato cla ba zvýšila ceny pro spotřebitele a snížila konkurenceschopnost exportérů. Nulová cla ovšem neznamenají, že by Británii zůstal zcela volný přístup na unijní trh jako doposud.

Jaké obchodní bariéry vzniknou?

Už od 1. ledna končí například volný pohyb služeb. Chtějí-li britské firmy nabízet své služby v zemích EU za stejných podmínek jako dosud, budou muset v některé z členských zemí založit své sídlo nebo se přestěhovat úplně. Změny postupem času zasáhnou i obchod se zbožím.

Ve Spojeném království i nadále platí legislativa EU, protože během 47 let svého členství Británie unijní normy přenesla do svých zákonů. Postupem času se ale bude ostrovní právní řád měnit a tím se také vzdalovat unijnímu. Postupně budou vznikat například technologické obchodní bariéry - výrobci mohou být nuceni vytvářet například dvojí výrobní linky, aby plnili britské i unijní normy.

Končí období nejistoty, vítají politici brexitovou dohodu mezi Londýnem a Bruselem

Číst článek

Co čeká exportéry od 1. ledna na hranicích?

Britští vývozci budou muset například prokazovat původ výrobků, které chtějí prodávat v zemích EU. Unijní státy si tak chtějí pojistit, že zvýhodněný přístup Spojeného království na evropský trh nebudou zneužívat jiné země. Cizí firmy by své výrobky mohly prodávat přes britské prostředníky, aby se vyhnuly clům.

Exportéry čeká také návrat další administrativy, kterou členství Británie v EU odbouralo. Zboží bude muset projít na hranicích kontrolou, u potravin bude povinná například sanitární a fytosanitární kontrola. Dohoda ale zajišťuje zjednodušení některých procedur, například si EU a Británie budou vzájemně uznávat seznamy důvěryhodných obchodníků. U výrobků s nízkým rizikem zneužití bude postačovat čestné prohlášení o plnění norem. Smlouva zavádí cílené jednodušší procedury pro vybrané sektory, jako je automobilový průmysl, vinařství nebo farmacie.

Jak dohoda garantuje rovné podmínky mezi firmami?

Spojené království sice nemá povinnost kopírovat unijní legislativu, veškeré britské zboží mířící na trh EU ale i tak bude muset dál plnit unijní standardy. Patří mezi ně bezpečností prvky, pravidla pro transparentní označování výrobků nebo normy pro ochranu zdraví a přírody. Pokud by Británie mohla tyto standardy snižovat, případně by britské firmy získávaly státní podporu, mohly by podle obav EU neférově konkurovat firmám v ostatních evropských zemích.

Rybáři EU se musí vzdát čtvrtiny úlovku v britských vodách, vyplývá to z dohody o budoucích vztazích

Číst článek

Dohoda proto obsahuje mechanismus pro řešení takových situací. Pokud by například český výrobce měl podezření, že jeho britská konkurence používá neférové obchodní praktiky nebo získala státní pomoc, která by v EU nebyla legální, bude se moci ve Spojeném království obrátit na soud. Svou stížnost bude moci adresovat také přímo Evropské komisi. Pokud by některá ze stran dohody dospěla k závěru, že protistrana v systematicky podrývá férovou konkurenci v určitém sektoru, bude moci jednostranně uvalit na dotčené výrobky odvetná cla.

Jak se změní cestování do Británie?

Spojené království si po brexitu řídí vízovou politiku samo. I nadále umožňuje bezvízový vstup na své území všem členským zemí EU včetně České republiky pro krátkodobé cesty jako je dovolená nebo návštěva. Cestující ale musí pamatovat, že jim už nebude stačit občanský průkaz. Podmínkou pro vstup bude cestovní pas, který musí mít dostatečně dlouhou platnost a volnou stránku pro razítko.

Dlouhodobé pobyty - například za účelem práce - se v Británii řídí novým vízovým režimem a po skončení přechodného období na přelomu roku budou pro nové příchozí předmětem úředního povolování. O svobodu pohybu a usazování přijdou i Britové uvnitř EU.

Jako dokonalá bouře. Británie zápolí s epidemií a brexitem zároveň, do toho Vánoce, říká novinářka

Číst článek

Co přináší dohoda Čechům pracujícím v Británii?

Dohoda zajišťuje ochranu práv občanů zemí EU dočasně žijících nebo pracujících v Spojeném království. Konkrétně se to týká nároků na starobní důchod, mateřskou a rodičovskou dovolenou nebo zdravotní péči. I nadále bude Spojené království uznávat Evropský průkaz zdravotního pojištění, který vydávají i české zdravotní pojišťovny. Jde o jednotný doklad, které umožňuje občanům členských států EU přístup ke zdravotní péči během přechodných pobytů v zahraničí.

Končí ale vzájemné uznávání profesních kvalifikací. Lékaři, zdravotní sestry a mnoho dalších profesí bude potřebovat úřední potvrzení dosažené kvalifikace pro výkon svého povolání na britském území.

Naruší brexit po 1. lednu dopravní spojení s Velkou Británií?

Dohoda výraznému narušení dopravního spojení zabránila, pokračovat tedy mohou pozemní, námořní i letecké trasy. Dopravce přesto čeká řada omezení. V letecké dopravě se například sníží nabídka spojů. Britské aerolinky budou moci v důsledku brexitu zajišťovat pouze přímé lety mezi Spojeným královstvím a zeměmi EU. Nebude tak už například nadále možné, aby britské letadlo pro příletu z Londýna do Prahy pokračovalo do jiné evropské destinace. Taková přeprava bude možná pouze pro nákladní leteckou dopravu za předpokladu, že se na tom Británie zvláštní smlouvou s příslušným státem dohodne.

Brexit poznamená i převoz potravin. Cestující z Velké Británie nebudou moct mít například sendvič

Číst článek

Změny čekají také dopravce v pozemní nákladní dopravě. České a jiné firmy ze zemí EU budou moci nadále pokračovat v kamionové dopravě do Velké Británie, po vykládce ale budou moci podniknout nanejvýš dvě kabotážní operace na britském území. Obdobná pravidla budou platit pro britské dopravce působící v EU, ovšem za podmínky, že budou dodržovat unijní předpisy na povinné přestávky, odměňování apod., aby tak byla zajištěna férová konkurence. Vzhledem ke kontrolám se dopravci musí připravit také na možné zdržení a kolony na hranicích.

Vrátí se od 1. ledna roaming a tedy dražší volání ze zahraničí?

Roamingové poplatky pro telefonování a datové služby zrušila Evropské unie a v Británii zatím dál neexistují díky přechodnému období, které vyprší na přelomu roku. Co přesně se od 1. ledna změní, není zatím zcela jasné.

Britská vláda návrat roamingu připustila, slíbila ale, že bude podporovat stanovení férových sazeb, jako je například měsíční limit 45 liber, tedy 1300 Kč za přirážku k využívání internetu v mobilu. Konkrétní sazby si ale stanovují mobilní operátoři sami, je tak na nich, jaké ceny stanoví.

Proč Spojené království opustí program Erasmus+?

Evropská unie Velké Británii nabízela setrvání v programu studentských a učitelských výměn a pracovních stáží Erasmus+, který financuje EU ze svého rozpočtu. Spojené království účast odmítlo, britská vláda to odůvodnila nesouhlasem s výši finančního příspěvku do programu. Britské univerzity a další školy tak od 1. ledna z nabídky Erasmu vypadnou. Spojené království přitom dlouhodobě patřilo mezi nejoblíbenější destinace i mezi českými studenty. Stipendijní program každoročně k vycestování do EU využívalo také 15 tisíc Britů.

Vláda Borise Johnsona ohlásila záměr vytvořit vlastní program pojmenovaný po britském matematikovi Alanu Turingovi. Ten má Britům dál zajistit přístup na nejlepší evropské a světové univerzity. Program ale podle deníku Guardian nebude financovat účast evropských studentů přicházejících do Spojeného království, což může britské univerzity stát až 200 milionů liber ročně. Jak přesně bude program fungovat a zda se se ho bude účastnit také některá z českých univerzit, zatím není jasné.

Jak vyjednavači vyřešili spor o rybolov?

Velká Británie původně odmítala, aby měly rybářské flotily zemí EU dál přístup do britských vod. Unijní strana ale trvala na alespoň dočasném přístupu, aby se rybáři z celkem osmi dotčených zemí EU mohli připravit na změny. Po dekády, a někdy dokonce celá staletí totiž měli přístup do pásma, který podle současného mezinárodního práva patří Britům. Londýn z původních požadavků nakonec ustoupil.

Rybáři ze zemí EU budou moci dalších pět a půl roku volně vstupovat do pásma výlučné ekonomické zóny Velké Británie 200 mil od pobřeží i do pobřežního pásma 6-12 mil od pobřeží, což má zajistit mimo jiné přístup irských rybářů do Keltského moře. Výměnou za to EU nechá otevřený svůj trh pro vývoz britských rybářů bez přirážek a přenechá jim také 25 % kvót na výlov. Po vypršení přechodného období by pak mohl vzniknout systém každoročního vyjednávání o přístupu. EU proto doufá, že by alespoň pro rybáře z ostatních zemí mohla omezený přístup zajistit i do budoucna.

Dohoda mezi EU a Británií může zkrachovat kvůli rybolovu. Proč na něm tolik záleží?

Číst článek

Které další oblasti dohoda pokrývá?

Dohoda má 1246 stran a pokrývá množství dalších kapitol mimo obchod, dopravu a rybolov. Zajistí například spolupráci mezi britskou policií a justicí s unijními agenturami EUROPOL a EUROJUST.

Smlouva má například usnadnit extradice podezřelých a odsouzených, umožnit výměnu otisků prstů, DNA nebo informace o majitelích SPZ a zajistit spolupráci v boji proti praní špinavých peněz, organizovanému zločinu a terorismu. Velká Británie ale přijde o přístup do citlivých databází EU jako je Schengenský informační systém.

Dohoda pokrývá také společný boj proti klimatickým změnám nebo účast Velké Británie na programech EU ve vědě a výzkumu, jako je například program financování výzkumu a inovací Horizon Europe nebo systém monitorování zemského povrchu pro vědce, úřady a zemědělce Copernicus, který sídlí v Praze. Velká Británie se naopak odmítla podílet na smluvní spolupráci v zahraniční a obranné politice EU.

Kdy bude dohoda ratifikovaná? Nehrozí, že nezačne platit 1. ledna?

Dohoda nakonec nebude vyžadovat souhlas všech národních parlamentů, jak se původně očekávalo. Velvyslanci zemí EU v Bruselu v těchto dnech text analyzují a chystají se potvrdit, že dohoda pokrývá pravomoci EU. Za unijní stranu tak bude postačovat souhlas Evropského parlamentu. Europoslanci nicméně odmítli dohodu ratifikovat ještě před koncem roku, protože podle nich není možné za tak krátkou dobu text nastudovat a podrobit kontrole.

Unijní země proto budou muset rozhodnout rovněž o tzv. prozatímním provádění dohody tak, aby i bez ratifikace začala předběžně platit od 1. ledna a nehrozil chaotický návrat obchodních bariér. Europoslanci pak dohodu ratifikují dodatečně s retroaktivní účinností, čas na to budou mít do 28. února 2021. Britský parlament se kvůli ratifikaci chystá mimořádně sejít ještě 30. prosince. Bez souhlasu britských a evropských poslanců se ale dohoda neobejde.

Čím je dohoda mimořádná?

Dohoda je mimořádná hned v několika ohledech, nejen neobvyklým způsobem ratifikace, na kterou zbyl pouhý týden, přestože EU původně na proces schválení požadovala dva měsíce času. Mimořádná je také šíře dohody, která pokrývá množství oblastí a umožňuje rozšiřování do budoucna. Vyjednávání navíc komplikovala nutnost postupovat rychle. Podobné dohody se obvykle projednávají řadu let, ale obě strany dostaly vyměřeno jen 10 měsíců času, jinak by následovalo vážné narušení obchodu. Vyjednavači tak pracovali celý čas pod tlakem.

„Bylo to jako jízda na horské dráze, jeden den si myslíte, že jste něco vyřešili, druhý den ale zjistíte, že jste se vrátily o kilometry zpět,“ popsal mimo záznam zdroj seznámený s jednáním. Podle Evropské komise dohoda zavádí také převratný systém na zajištění rovných podmínek a férové konkurence mezi firmami, EU jej nyní chce využít i pro vyjednávání dalších obchodních dohod s jinými státy.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme