Nebezpečná cesta za svobodou. Afghánci musí zdolat tisíce kilometrů, před Tálibánem jich prchá stále víc
Radikální hnutí Tálibán tento měsíc ovládlo prakticky celý Afghánistán, v obavách z dalšího vývoje se proto mnoho lidí snaží ze země uprchnout. Cesta ke svobodě je ale tisíce kilometrů dlouhá a nebezpečná. Na migrační trase vedoucí přes Pákistán, Írán a Turecko musí překonat ostnaté dráty, vyprahlé pouště, hory i ozbrojené hlídky. Přesto se na život ohrožující cestu vydávají tisíce lidí a v Evropě sílí obavy z opakování situace z roku 2015.
„Už jsem dostal přes hranice tisíce lidí,“ říká s jistou mírou hrdosti Baver. Dvaatřicetiletý pašerák lidí, který převádí běžence přes hranice mezi Íránem a Tureckem, pro německou televizi Deutsche Welle tvrdí, že nedělá nic špatného.
Nová afghánská realita: nefunkční úřady, lidé bez peněz, úprk mladých. Někteří ale Tálibánu fandí
Číst článek
„Nepašujeme drogy nebo zbraně…. A pokud to nebudeme dělat my, udělají to jiní. Dělali to naše prarodiče a naše děti to budou dělat také,“ dodává muž, jehož úkolem je dostat migranty do „bezpečné zóny“. Tou je turecké město Van, které leží ve východní části země. Ještě předtím ale musí absolvovat náročnou cestu přes Pákistán a Írán.
Bavarovy služby jsou součástí rozsáhlé pašerácké sítě, která operuje nejen v Turecku, ale také v Afghánistánu, Pákistánu, Íránu a dokonce i části Evropy. Tento propracovaný systém zahrnuje tisíce lidí, kteří spolu přes hranice vzájemně spolupracují a vydělávají tak na zoufalosti svých „klientů“.
Za pašerácké služby platí běženci průběžně. Po dokončení každé etapy zaplatí pašerákům smluvenou částku prostřednictvím takzvané hawaly – neformálního systému převodu peněz, který obchází běžné banky.
Podle Deutsche Welle vyjde jen převod přes íránsko-turecké hranice do Istanbulu na 1500 dolarů, tedy necelých 33 tisíc korun. Poté, co se Tálibán chopil moci nad Afghánistánem, se však cena zvýšila. Turecké hranice jsou totiž mnohem důkladněji zabezpečené, o to je pašování lidí náročnější a cena vyšší.
Trasa Afghánistán-Turecko
Po pádu Kábulu se z Afghánistánu snaží dostat tisíce zoufalých lidí. Na kábulském letišti, odkud denně startují desítky evakuačních letů s cizinci a jejich afghánskými spolupracovníky, tak i nadále panuje velice chaotická situace.
Afghánští uprchlíci v území nikoho. Zpravodaj Českého rozhlasu popisuje dění na polsko-běloruské hranici
Číst článek
Lidé shlukující se kolem letiště doufají, že budou mít štěstí a podaří se jim dostat ze země letecky. Další tisíce Afghánců ale volí trasu přes hranice s Pákistánem a Íránem.
„Autobusy, které jezdí z Kábulu do pohraničních provincií, jsou přeplněné, zpátky se ale vracejí prázdné,“ popsal v minulých dnech pro americký deník The New York Times Mohamed, který dříve pracoval pro afghánskou vládu. V příhraničních hotelech pak utečenci čekají na převaděče, kteří je mají dostat z Afghánistánu pryč.
Na výběr mají ze dvou možností. První je přechod přímo do Íránu, této cestě se ale pašeráci snaží vyhýbat, protože je až příliš nebezpečná. Nejčastěji proto míří do pákistánské provincie Balúčistán, odkud musí absolvovat namáhavou cestu k íránské hranici.
Tento úsek je natolik náročný, že si skupinu o zhruba 40 lidech postupně vystřídají tři nebo čtyři pašeráci. Ti je pak nechají samotné v „bodě nula“, smluveném místě na hranici s Íránem. Když se běžencům podaří přejít na íránské území, pašeráci je podle DW vyzvednou na druhé straně autem.
Jak moc je cesta náročná, popisuje i britský deník The Guardian. Podle něj musí běženci na hranicích překonat nehostinný, hornatý terén. Odtud pak obvykle míří do íránského města Iranšahr a následně do metropole Teheránu.
V íránském hlavním městě jsou migranti naloženi do autobusů a odvezeni do západní části země, kde si je převezme další skupina pašeráků. Ti je pak odvezou do vesnic ležících na hranicích s Tureckem, kde mají převaděči údajně velmi dobré vztahy s íránskou pohraniční policií.
Pak přichází poslední etapa – pašeráci si vyberou jednu z hlavních utajovaných tras, přes kterou pak skupinky běženců dostávají na turecké území. Přechod hranic začíná za soumraku a do východu slunce už jsou obvykle v jednom z příhraničních tureckých měst, jako je Özalp nebo Doğubayazıt.
Migrace Afghánců sílí
Migrační trasa, která je podle deníku The Guardian známá také jako „zlatý půlměsíc“, byla vytížená už dříve, v posledních týdnech ji ale využívá stále větší počet afghánských utečenců.
Polka evakuovaná českým speciálem z Afghánistánu: Když mi řekli, že může jet i manžel, plakala jsem
Číst článek
Od května, kdy Spojené státy začaly s kompletním stahováním svých jednotek z Afghánistánu, se počet lidí přecházejících přes afghánsko-pákistánskou hranici zvýšil o 40 procent, uvádí britský deník s odkazem na data Mezinárodní organizace pro migraci. Podobnou zkušenost nicméně potvrzují i někteří pašeráci.
„Poté, co moc převzal Tálibán, vidíme, že obchod s lidmi zažívá nový boom. Dříve převáželo uprchlíky z (afghánské) provincie Nímróz do Pákistánu nejméně 50 vozidel. Dnes ale po cestě zlatého půlměsíce vstupuje do Pákistánu 150 těchto vozů nebo dokonce víc,“ cituje jednoho z převaděčů The Guardian.
Afghánští běženci také stále častěji využívají hraniční přechod, který spojuje afghánské město Spínbuldak a pákistánský Čaman. Podle nepotvrzených, ale věrohodných záběrů se na místě hromadí zástupy lidí, kteří se jen s osobními věcmi snaží dostat do Pákistánu.
Ve čtvrtek na to upozornila britská televize BBC, podle které se hraniční přechod snaží využít celé afghánské rodiny, příslušníci šíitské menšiny Hazárů nebo ženy, které přestaly věřit, že jim Tálibán umožní dál chodit do práce.
Ještě nedávno přitom Pákistán průchodu běženců tvrdě vzdoroval a nechal na hranici s Afghánistánem vystavět zeď, která se nyní dokončuje. Ani ta ale nelegálním přechodům nezabránila.
„Je nemožné nechat oplotit hory a pouště. Máme lidi na všech vstupních bodech, díky kterým převádíme uprchlíky a odvádíme je do další destinace,“ kasá se pro The Guardian jeden z pašeráků.
Obavy z roku 2015
Proti náporu běženců se snaží opevnit i další státy v čele s Tureckem, které už dnes hostí zhruba čtyři miliony syrských uprchlíků. V zemi, která byla dříve považovaná za vstupní bránu běženců do Evropy, se totiž v poslední době vyhrocují protiimigrační nálady společnosti.
Pandemie ji omezila, teď migrace do Evropy ožívá. Ve Středomoří přibývá tragických úmrtí
Číst článek
„V Turecku v posledních dvou měsících probíhala obrovská mediální kampaň proti afghánským uprchlíkům, která vyzývala vládu, aby je zastavila. Vláda proto poslala k hranicím velké množství svých sil a dokonce i ti, kteří se dostanou na turecké území, jsou zadržováni a posíláni zpět na íránskou stranu,“ popisuje koordinátor Asociace solidarity s afghánskými uprchlíky Ali Hekmat, podle kterého jsou deportováni také afghánští běženci, kteří už dorazili například do Istanbulu.
Turecko však není jediné, zdi na hranicích staví také některé evropské země. Plot o délce 40 kilometrů minulý týden vztyčilo na hranici s Tureckem Řecko, které vyjadřuje obavy z opakování situace z roku 2015, kdy na řecké území dorazily statisíce běženců převážně z válkou zmítané Sýrie.
Stavbu plotu pak připravují také Polsko a Litva, které tak činí hlavně kvůli rostoucímu počtu lidí přicházejících z Běloruska. Dotčené země, ale také Evropská unie, totiž obviňují lídra tamního režimu Alexandra Lukašenka z toho, že se vyvoláním migrační vlny snaží pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu.
Obavy z propuknutí nové migrační krize, způsobené děním v Afghánistánu, nicméně vyjadřují i další státy včetně Rakouska nebo Česka. Do jaké míry se tyto obavy naplní, není jisté. Podle Laury Lungarottiové z Mezinárodní organizace pro migraci je ale zřejmé, že počet Afghánců přicházejících do Evropy bude v příštích týdnech narůstat.
Polsko výrazně posílilo ostrahu hranice s Běloruskem. Na území nikoho se nacházejí desítky migrantů
Číst článek
„Afghánci jsou už dnes nejvíce zastoupeným národem na balkánské migrační trase… Podle toho, co se odehrává v Kábulu, nicméně očekáváme, že v příštích týdnech a měsících bude jejich počet narůstat,“ cituje analytičku v oblasti migrace deník The Guardian.
Další experti ale poukazují na to, že vzhledem k zaváděným opatřením v jednotlivých státech této migrační trasy nápor migrace z Afghánistánu nebude tak velký.
„Odstrašující opatření, stejně jako zadržovací politika uplatňovaná v sousedních státech i ze strany samotného Tálibánu lidem ve skutečnosti zabrání, aby zemi opustili. Například Írán už opakovaně uzavřel své hraniční přechody a navrhl, aby se v zemi zřídily uprchlické tábory, pouštět lidi přes hranice ale nechce,“ upozorňuje expertka bruselského think-tanku European Policy Center Helena Hahnová pro web Voice of America.
Podle odbornice na migraci proto mnozí Afghánci náročnou cestu ze země předem vzdají, další ji nezvládnou a do cíle se nedostanou.
