Zastropování cen energií bude platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy, oznámil Fiala
Nově se zastropování cen energií bude týkat například i technických služeb, městských dopravních podniků nebo kulturních center. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také limit pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu.
Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci oznámil, že všechna opatření schválila ve středu vláda. Už dříve kabinet schválil maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.
Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Rozšíření vládního nařízení o stanovení cenového stropu na energie podle Fialy zpřesňuje okruh zahrnutých subjektů, pro něž budou upravené ceny platit. Půjde o právnické osoby a společnosti, jež jsou plně ovládány a vlastněny státem nebo územně samosprávnými celky.
Když ceny plynu zastropuje jen část zemí Evropské unie, nic moc to nezmění, míní europoslanec Pospíšil
Číst článek
Podmínkou ovšem je, aby byly založeny s cílem uspokojování veřejných služeb, a neměly tedy průmyslovou nebo obchodní povahu podnikání. Zpravidla jde o subjekty, které jsou pod kontrolou veřejných institucí a nemají tržní charakter, například nemocnice, provozovatelé sociálních nebo kulturních zařízení, veřejní dopravci a další.
Návrh zároveň rozšiřuje nebo zpřesňuje některé další kategorie zákazníků se zastropovanou cenou elektřiny a plynu, například v případě sportovních celků.
S firmami z veřejného sektoru, které jsou bez obchodní povahy, se počítalo při schvalování zastropování cen už dříve, dosud však v nařízeních chyběly.
Vláda ve středu podle premiéra u středních odběratelů schválila zrušení množstevního limitu při spotřebě plynu na 4200 MWh. „V praxi to znamená, že například pekárny nebo sklárny budou mít zastropováno 80 procent spotřeby plynu,“ vysvětlil Fiala.
Spotřeba energií klesá
Stát podle něj bude pokračovat ve snaze snížit energetickou závislost na nespolehlivých dodavatelích. V této souvislosti připomněl statistiky, podle nichž spotřeba energií v Česku průběžně klesá.
Akademii věd trápí ceny energií. ‚Nemůžeme vypnout provoz, ztratily by se roky práce,‘ varuje Zažímalová
Číst článek
Podle dat ministerstva průmyslu spotřeba plynu v říjnu klesla ve srovnání s průměrem z posledních tří let o 27,8 procenta, což je téměř 200 milionů metrů krychlových plynu.
Premiér dále upozornil, že pro občany nebo firmy, které nemají jasno v tom, jak postupovat, funguje infolinka 1212, kde by jim operátoři měli poskytnout všechny potřebné informace.
Stát dříve počítal s tím, že energie pro firmy státu, krajů či obcí bez obchodní či průmyslové povahy bude zajišťovat státní obchodník s energiemi. Ten měl na trhu nakoupit požadované množství elektřiny či plynu a následně je veřejným subjektům přeprodávat za zvýhodněné ceny.
Ministerstvo financí pro tento účel navrhlo státní podnik Prisko. Dosud však konečné rozhodnutí nepadlo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nedávno uvedl, že ministerstvo nyní našlo jednodušší řešení. Tím by mělo být právě zastropování cen i pro subjekty z veřejného sektoru. Zřízení státního obchodníka by pak měl podle Stanjury zůstat jako „střednědobý“ úkol pro ministerstvo průmyslu a obchodu do budoucna.
