Obyvatele sídliště v Týništi nad Orlicí trápí přemnožená divoká prasata
Přemnožená divoká prasata trápí myslivce, zemědělce, ale také obyčejné lidi. Od podzimu se stahují blíž k vesnicím a městům. Přestože jsou plachá a před člověkem obvykle utečou, řada lidí z nich má obavy. Ostatně divoké prase je chytřejší než pes a v české přírodě nemá kromě člověka přirozeného nepřítele.
Problémy s divočáky mají hlavně obce v blízkosti lesů. Jedním z nich je i Týniště nad Orlicí. Na tamním sídlišti je s prasaty problém asi největší.
„Stojíme na okraji sídliště U Dubu, na pomezí dětského hřiště a z druhé strany je ohraničeno komplexem lesa. Vidíte, jak to dětské hřiště je od divočáků rozryté,“ ukazuje týnišťský starosta Jaroslav Matička místa, kde jsou s divočáky ve městě uprostřed lesů asi největší problémy.
Stížnosti na prasata poslouchá už třetí zimu. Lidé se divočáků bojí a problémy mají hlavně pejskaři. Například Věře Tošovské potrhala prasata fenu ridgebacka Kerry.
„Přežila to. Zřejmě musela někde vyčmuchat mláďata s bachyní, která ji prohnala, vyválela ji v blátě. Přišla úplně zničená, myslím, že to bylo velké štěstí, že si ten život zachránila. Ona jí ani netekla krev, ta rána byla čistá od toho klu,“ popisuje žena.
Divočáci jsou přemnožení, a to nejen na řadě míst Česka, ale i Evropy. Ještě před dvěma lety vyplácel Královéhradecký kraj lovcům odstřelné - ročně za 3 tisíce mladých prasat kolem půl milionu korun. Pak jej ale zrušil.
Na odstřel nejsou peníze
„Kraj začal s vyplácením zástřelného za tato zvířata v roce 2003. Od té doby do roku 2010 vyplatil přes dva a půl milionu korun s tím, že roční odměna byla okolo půl milionu korun,“ říká mluvčí úřadu Imrich Dioszegi a pokračuje:
„Díky tomu se u nás dařilo udržovat počty černé zvěře na únosné míře, na rozdíl od jiných míst České republiky. Nicméně kraj s tímto grantem musel skončit, protože na tuto aktivitu již nebyly peníze.“
V Týništi zkoušeli pachová zradidla, ta ale pomohla jen krátkodobě. Loni na podzim myslivci požádali o odstřel na nehonebních pozemcích, tedy na kraji města, aby divočáci ztratili pocit jistoty.
„Za tu dobu se povedlo odlovit asi pět selat, trochu to pomohlo. Já si trošku spíš myslím, že došlo k určité změně zvyků té zvěře a že dobojováno není,“ tvrdí starosta Matička a dodává:
„Zas s podzimem příštího roku se nám to vrátí a obávám se, že ve větším, protože reprodukční schopnost černé zvěře je obrovská. A když se neodloví ten základ, tak z něj to neustále narůstá.“
Jaroslav Matička, sám aktivní myslivec, si myslí, že pomoci by mohla změna zákona tak, aby bylo možné snadněji střílet i starší bachyně.
