Praha za Blanku řádně zaplatí. Otevření tunelů se podle primátora nezpozdí
Praha za stavbu tunelového komplexu Blanka řádně zaplatí. Nejdřív ale musí zjistit, co smí zaplatit a které pohledávky jsou neoprávněné. Proto také loni v květnu Praha pozastavila proplácení faktur hlavního dodavatele stavby, společnosti Metrostav. Po zasedání rady hlavního města to řekl primátor Bohuslav Svoboda z ODS.
Svoboda tak reagoval na kritiku opozičního zastupitele Karla Březiny z ČSSD. Ten vedení města vyčítal, že kvůli nejasnostem kolem financování Blanky Praha původně chtěla Metrostavu vyplatit místo řádné platby zálohu 2,5 miliardy korun.
„Jsem přesvědčen o tom, že záloha je naprosto nestandardní, netransparentní řešení, není vyloučeno, že je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách a také možná se zakázanou veřejnou podporou. To, že se neproplácejí faktury dodavateli a snaha o vyplacení 2,5 miliardy jako zálohy - já tyto obě dvě věci považuji za naprosto skandální a myslím si, že by z toho měl někdo vyvodit svoji odpovědnost," nešetřil kritikou bývalý radní pro dopravu Březina.
Radě hlavního města vyčítá i to, že tají některé informace týkající se financování Blanky. Za zavřenými dveřmi měla přijmout právě dodatek o 2,5 miliardové záloze pro Metrostav a kvůli problémům s financováním s firmou údajně jednala o zastavení celé stavby.
„Údajně existuje dopis ze 17. prosince, ve kterém Metrostav vyčísluje náklady na případné zakonzervování této stavby na 681 milionů korun," řekl Březina, který je v případě ohrožení stavby Blanky připraven společně se sociálními demokraty iniciovat odvolání Svobody.
Zprovoznění tunelu v dubnu 2014
Toho se ale primátor neobává. Existenci dopisu i jednání o možnosti ukončení stavby sice potvrdil, údajně už to ale není aktuální. Rada se na dalším postupu financování Blanky s Metrostavem dohodla a původní termín zprovoznění tunelu, duben 2014, by tak měl být dodržen.
Tunel Blanka má být součástí vnitřního obchvatu města. Stavět se začal v roce 2007. Předchozí vedení města za bývalého primátora Pavla Béma tvrdilo, že stavba bude stát přibližně 28 miliard korun. Podle současného vedení by se měla cena vyšplhat na 38 miliard. Primátor nechal některé práce seškrtat a výsledná cena by nakonec měla činit 36 miliard korun.
„Nemáme v tuto chvíli žádný problém s dluhy. Prostředky na to, abychom platili Metrostavu máme. Jsou schváleny v rozpočtu, ty 4 miliardy vlastníme. Problém, který je, že financování prostě vyžaduje, aby bylo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. A na tom jsme se dneska s Metrostavem dohodli, jaký bude postup financování, že můžeme proplácet jen uznané faktury," řekl Svoboda.
Praha by teď měla podle pražského primátora Metrostavu vyplatit 700 milionů korun a po dopracování chybných faktur dalších 800 milionů. Původní návrh na 2,5miliardovou zálohu, kterou si Praha chtěla pojistit, že nepřekročí zákonem stanovený limit pro vícepráce, shodila ze stolu.
Kontrola složek na magistrátu
Otázkou ale zůstává, jak vlastně vzniklo zpoždění plateb a zmatek v dokumentaci financování Blanky.
„My jsme se zabývali, jak byly faktury propláceny. Když jsme na radnici nastoupili, tak jsme si nechali udělat analýzu. Analýza firmy White&Case vyslovila podezření, že to může být v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Proto v tuto chvíli probíhá revize všech sporných zakázek, což vytvořilo zdržení v té platbě," vysvětlil Svoboda. Tato situace ale trvá už devět měsíců a Praha stále nemá o zakázkách přehled.
Magistrátní úředníci tak musí zkontrolovat přes dva tisíce složek, než bude jasné, jaké změny se na projektu udály, zda byly dosud proplacené faktury v pořádku a především jaká je vyčerpaná výše částky za vícepráce, která nesmí přesáhnout 20 procent původní ceny.
