Srbské jeskyně na Berounsku se na jeden den otevřely veřejnosti

Takzvané srbské jeskyně nebo také Chlumské sluje, jak se jím říkalo ve 40. letech, jsou druhým největším jeskyním komplexem Českého krasu. Významné jsou především svým nalezištěm kosterních pozůstatků zvířat z doby ledové. Právě tam se dnes pro dobrodruhy konal den otevřených dveří.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výzdoba jeskyní

Výzdoba jeskyní | Foto: Aleš Spurný

„Projdeme tady celou trasu a vyjdeme dole v lomové jámě,“ přibližuje trasu průvodce Rudolf Dobiáš.

Trasa je jednoduchá, ale i tak se může něco přihodit. Proto stanovuje pravidla předem.

„Každý musí mít helmu, to je naprosto nezbytná záležitost. Každý musí mít světlo,“ vyjmenovává Rudolf Dobiáš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Srbské jeskyně s mikrofonem navštívila Magdalena Medková

Tak tady: nasadit helmu, rozsvítit světlo a zhruba desetičlenná výprava může vyrazit ze sluncem vyhřáté země zhruba na hodinu do podzemí.

Pro bezpečnost všech účastníků je důležité dodržet i pravidla i pro používání žebříku, po kterém se slézá do hlubin země a na kterém nesmějí být dva lidé zároveň. Kdo sleze dolů, měl by na dalšího lezce smluvený signál„volno!“, který je se shora také potvrzen.

Sestup začíná v takzvaném komíně, což je vlastně propadlá jáma 8 – 10 metrů hluboká. Zde bylo nalezeno hodně osteologických nálezů z doby zhruba 100 000 let nazpět od dob současných.

Na jeden den speleologem

Cesta odsud vede malou dírou na dně do posledního dómu. Průvodkyně Pavlína Petrousková jde v čele skupiny.

„Tyto jeskyně jsou zajímavé tím, že jsou tvořené vápenci, které tvoří jakési lavice. A ty lavice jsou prokládané sedimenty, takže tam vytváří potom takové výstupky, a docela zajímavě to dekoruje,“ upozorňuje na zvláštnosti terénu Pavlína Petrousková.

V jeskyni je 8 stupňů Celsia a povrch klouže. Míst, kam dát při 45stupňovém sestupu nohu, je málo. Je tedy dobré, že celá skupina je oblečena do montérek a holínek, a to i proto, že některé úseky je třeba zdolat po zadku. Do dalších dutin se prolézá po kolenou i vleže.

Kostra hyeny z naleziště v jeskyni Batallones-1 | Foto: Domingo MS, Alberdi MT, Azanza B, Silva PG, Morales J

„Netopýři tady samozřejmě bydlí, v jeskyních zimují, na jaře vylétají a potom bydlí různě po stromech, na půdách, pod převisy venku. Ale když máte štěstí, tak nějakého jedince, kterému se stýská po zimním domově tady můžeme vidět i v létě,“ pokračuje v Netopýří jeskyni ve výkladu Rudolf Dobiáš.

Znovu na povrch se dostává skupina zhruba po hodině. Prvních pár minut se její členové nechávají ohřívat sluncem, aby se vzápětí opět chladili ve 12 stupních v další jeskyni, kde je pro znavené turisty k dispozici občerstvení.

„Také se jdu vždycky ohřát, ale stačí mi venku tak dvě, tři minuty a prchám zpátky,“ uzavírá prohlídku paní Kateřina, která je výčepní v následující jeskyni.


Zvětšit mapu

Marína Dvořáková, Magdaléna Medková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme