V libereckém příměstském táboře mohou zajímavě strávit prázdniny i děti z chudých rodin
V Liberci je mnoho rodin, které nemají peníze na to, aby svým dětem zaplatily letní tábor. Jejich ratolesti mohou po celé dva měsíce chodit do bezplatného příměstského tábora nazvaného Prázdniny ve městě, který pořádá tamní Komunitní středisko Kontakt. Záchranáři a strážníci pro ně uspořádali v sídlišti Rochlice adrenalinové odpoledne.
„Haló pane, jste vzhůru slyšíte mě?“ ptá se malá tábornice, kterou záchranářka učí zásadám první pomoci. Společně zjišťují, zda je zraněný při vědomí. Pak následuje výuka nepřímé srdeční masáže a umělého dýchání.
Vedle se děvčata učí ošetřovat zranění. „Co má za poranění ta tvoje kamarádka?“ „Řízla se,“ odpovídá dívka. „Udělala bych takový polštářek a zamotala bych to obvazem,“ vysvětluje pohotově, jak takové zranění ošetřit.
Kluci se doslova odvázali při střelbě vzduchovkou. „Tak se zapři pažbou do ramene. Už jsi střílel?“ ptá se instruktor, kterým je liberecký strážník. „Jé, to bylo rychlý,“ překvapila chlapce rychlost spouště.
Reportáž Ivany Bernáthové z příměstského tábora, který v Liberci pořádá Komunitní středisko Kontakt
Martin Trojan z Vodní záchranné služby pak spolu se svým kolegou potápěčem dětem předvedl způsoby záchrany tonoucích. Táborníci si ošahali veškerou techniku, neoprény, dýchací přístroje. Pozorně pak poslouchali, čeho se mají při letním řádění ve vodě vyvarovat:
„Nejčastějším problémem je, když skáčou do neznámé vody. Dost často dochází k poraněním páteře. Může se pak stát, že člověk úplně ochrne. Dochází i k tomu, že se zastaví dýchání a člověk se utopí.“
Příměstský tábor středisko pořádá během celých prázdnin
Děcka se také dozvěděla, jak se bránit kyberšikaně na počítači. Patnáctiletý Láďa zásady už znal. „S rodinou, babičkou, s dědou, s bratránkem, se sestřenkou, zkrátka s bližšími z rodiny,“ vyjmenovává osoby, se kterými je komunikace na facebooku bezpečná. Neznámí lidé u něj prý nevítězí.
Strážník Petr Mládek si ověřoval, zda děti dodržují i další pravidlo - bezpečí domova. „To znamená, když někdo zazvoní, zaťuká, jak se mají chovat. Také si to vyzkoušeli. Někdo to udělal v pořádku, někdo otevřel dveře, aniž by měl, a pustil tu osobu do bytu. Takže jsme si to hned rozebrali.“
Příměstský tábor pro děti z rodin, které mají hluboko do kapsy, pořádá komunitní středisko během celých prázdnin. Děti jezdí na výlety a dělají i výtvarničinu.
“Sestavovali jsme masky, já jsem si dělala čerta. Měli jsme barvy, foukací fixy, lepili jsme to na papír a vybarvovali,“ vypráví spokojená účastnice tábora.
