V roce 2016 rozhodl mezinárodní olympijský výbor o tom, že drtivá většina ruských atletů nepojede na letní olympiádu v Riu. Pro Jelenu Isinbajevovou, která se chtěla rozloučit jako olympijská šampionka, to byla velká rána.

„Jsem hodně smutná. Jsme potrestáni na něco, co jsme neudělali. Pořád budu říkat, že atletika je individuální sport a odpovědnost neseme jen sami za sebe. Každý má vlastní volbu a záleží jen na něm, jak chce olympijské zlato vyhrát," prohlásila ruská atletka bezprostředně po rozhodnutí výboru.

Nikdy nebyla trestaná za doping, před olympiádou vévodila za výkon čtyři metry a 90 centimetrům světovým tabulkám. Přesto v Riu závodit nemohla. Varianta závodit pod neutrální vlajkou, pro ni také nebyla příliš lákavá.

„Jsem ruskou občankou, mám zemi i národní vlajku. Prezident MOV řekl, že bude téměř nemožné startovat pod její vlajkou, pokud má země nebude hry bojkotovat, nebo nebude ve válce, takže nesplňuji podmínky," vysvětlovala.

Isinbajevová tedy oznámila konec kariéry, která by se dala rozdělit na dvě části. Od začátku až do roku 2009, kdy byla takřka neporazitelná. Pak se jí ale přestalo dařit a na velkých akcích několikrát propadla.

I přes problémy se ruská tyčkařka dokázala zvednout a v roce 2013 vyhrála zlatou medaili na domácím světovém šampionátu v Moskvě.

Rok poté se jí narodila dcera Eva. Nejen s ní může oslavit své pětatřicáté narozeniny. I když zatím nedostala možnost rozloučit se tak, jak by si zasloužila, pořád patří k nejlepším sportovcům atletické historie.

David Prouza, VM Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít