Vítězství, která změnila zemi. Hokejisté se Sovětům pomstili za odebraný šampionát

Přesně před 50 lety rozhodla Světová hokejové federace o tom, že mistrovství světa v roce 1969 se nebude konat v Československu. Důvodem k odebrání pořadatelství byla srpnová okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Šampionát se tak v únoru 1969 odehrál ve Švédsku a národní tým na něj odjížděl s plánem se pomstít.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dres hokejové reprezentace z roku 1969. | Zdroj: Český svaz ledního hokeje

„V roce 1969 jsme nesouhlasili s okupací a na MS jsme odjeli s tím, že jim nepodáme ruce, i když prohrajeme. Myslím, že jsme byli jediní týmoví sportovci, kteří se to nebáli dát najevo a povzbudit národ, aby povstal a něco udělal,“ vzpomíná na Radiožurnálu Jan Gusta Havel.

Okupace v hokeji: výhry ve Stockholmu, přelepené hvězdy i Jágrovo číslo

Číst článek

On ani jeho spoluhráči na turnaji hráčů Sovětského svazu opravdu ruku nepodali, někteří si dokonce na dresech přelepily hvězdu nad hlavou lva ve státním znaku.

„Byly z toho následky a někteří z nás to odnesli, ale pro mě je to největší vzpomínka, co jsme mohli udělat pro československou republiku,“ dodává.

Ale protest nebyl zdaleka všechno. Poprvé v historii dokázal nějaký tým na světovém šampionátu dvakrát porazit sovětskou sbornou a byli to právě Čechoslováci, kteří zvítězili 2:0 a 4:3.

„Myslím, že to vešlo do historie, náš boj proti silnému Sovětskému svazu. Celý národ od nás čekal vítězství, protože byla špatná politická situace. Sport se změnil na politicko-sportovní záležitost,“ je přesvědčen kapitán tehdejšího týmu Jozef Golonka. 

„Všichni hráči ukázali svojí morálku, každý odevzdal 120 procent. Všichni mysleli na to, abychom lidem ukázali, že za nimi stojíme. A oni stáli za námi,“ vzpomíná.

Vy nám tanky, my vám branky

Lidé spontánně oslavovali vítězství nad Sovětským svazem v ulicích. Hokejisté, jakoby odčinili vinu celé společnosti a udělali to, na co se Dubčekovské vedení, ani lidé sami nezmohli. Postavili se pyšné velmoci tváří v tvář, malý David porazil Goliáše.

Nikomu už nevadilo, že v posledním utkání národní tým prohrál se Švédskem 0:1 a přišel o titul světových šampionů. Lidé nesli transparenty s nápisy „Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to“, nebo „Vy nám tanky, my vám branky“.

Oslavy logicky přerostly v protesty proti sovětské okupaci. Státní bezpečnost situace využila k provokacím. Následovaly represe, které stály na počátku období normalizace.

Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme