Gólman Jan Lukáš v Kontinentální lize trpělivě čeká na velkou šanci

Brankáři všeobecně mají složitou pozici. Chytat totiž může jen jeden, ten druhý zpravidla čeká na svou šanci. V případě pražského Lva je tím čekatelem dvacetiletý Jan Lukáš Vůbec mu to nevadí. Má se totiž od koho učit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Utkání Kontinentální hokejové ligy Lev Praha - Čeljabinsk 10.ledna v Praze. Autor čtvrtého gólu Lva Eric Christensen překonává brankáře Čeljabinsku Michaela Garnetta. | Zdroj: ČTK

Pražský Lev vsadil v letošní sezoně na dvojici finských gólmanů Petri Vehanen - Atte Engren. Záda jim kryje Jan Lukáš. Odchovanec olomouckého hokeje pravidelně nastupuje do zápasů jako dvojka. Těží ze spolupráce s trenérem brankářů Rostislavem Haasem.

„Je to myslím vůbec jeden z nejlepších trenérů u nás a troufám si tvrdit i v Evropě,“ složil poklonu svému učiteli dvacetiletý mladík. Vzájemná spolupráce běží už pátým rokem. Výkonnostní posun je patrný.

„Musím říct, že jo, myslím, že i díky němu jsem tady. Člověk když pracuje s takovým trenérem, jde to na něm určitě vidět.“

Je pochopitelné, že s trenérem gólmanů se Jan Lukáš vidí často. Je co rozebírat. Hlavně nechybí chuť stále se učit.

Přehrát

00:00 / 00:00

S gólmanem Janem Lukášem mluvil reportér Pavel Petr

„Ze začátku tréninku se snažíme zaměřit třeba na technické věci, během tréninku přijde trocha taktiky a řešení situací, jak by to asi mělo vyplývat. On je ten, kdo nad tím hodně přemýšlí a má s tím zkušenosti. Dokáže hodně poradit.“

A dokáže také ohodnotit výkon mezi tyčemi. V Kontinentální lize se účastník posledního světového šampionátu dvacetiletých poprvé do branky postavil na ledě Novosibirsku, kde Lev prohráll 3:5. Do branky šel v okamžiku, kdy Pražané prohrávali 0:4. Z 11 střel pustil za záda pouze jedinou. Přesto slyšel:

„Že to byla dobrá premiéra, ale mrzel ten gól, co jsem dostal. Ještě s tím nemám takové velké zkušenosti, jsem rád, že jsem se do té brány vůbec dostal, i když za stavu 4:0, což není pro tým ideální. Chtěl jsem ale klukům pomoct.“

Rozdílné světy

Na další příležitost ale zatím čeká. Svůj osud nebere tragicky. Naopak, pozici brankářské trojky vnímá jako velkou výzvu.

„Když to srovnám třeba s Engrenem, kterému je tuším osmadvacet, a je v KHL první sezonu – já už jsem tu ve dvaceti. Dá se říct, že mám pár let náskok, za to jsem rád. Snažím se trénovat co nejlépe s týmem, který hraje v KHL zatím špičku. Doufám, že tam zůstaneme, jsou tu kvalitní hráči, od kterých se můžu učit, hlavně od gólmana Vehanena. Sleduju ho, doufám, že mě to bude posouvat dál, doufám, že ukážu, že bych tu mohl příští roky chytat.“

Bez zápasového vytížení ovšem není. Šanci dostává v prvoligových Litoměřicích.

„V tomto ohledu je to náročnější, jak člověk střídá ligy, jsou tam rozdíly. Ale člověk zase musí být nachystanější, připravenější, protože je tam jiná situace. Jsou to dva rozdílné světy a na každé musí být připravený,“ říká na závěr Jan Lukáš.

Pavel Petr, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme