Třinečtí vidí po prvním zápase se Zlínem rezervy v pohybu a osobních soubojích
Není to sice vědecky dokázáno, ale po hokejovém utkání se hůře usíná těm, kteří odcházeli z ledu jako poražení. Proti takovéto teorii by sotva něco namítali hráči Třince, kteří v prvním semifinále play-off neuspěli ve Zlíně. A protože za pár hodin stanou tváří v tvář stejnému soupeři, měli a mají teď na vybranou, zda přemýšlet o tom, co bylo, nebo o tom, co asi může přinést dnešní podvečer.
„Těžko říct, podle mě to bylo dost vyrovnané. Šance tam byly na obou stranách, samozřejmě se ty týmy po sezoně už znají, pokrývaly si hráče,“ nahlas meditoval třinecký gólman Peter Hamerlík. Předzápasové rady spoluhráčům v poli asi přenechá trenérům, ale kdyby mohl přece jen dát k dobru nějaký ten zlepšovák? „Je možné vylepšit pohyb a tlačit se do brány. Přidat několik procent v pohybu a osobních soubojích."
Také útočník Tomáš Klimenta má svoji představu, čím by se měl druhý semifinálový duel pokud možno odlišovat od toho včerejšího. „Asi větší důraz do brány, protože v tomhle byl asi Zlín lepší a šťastnější. Vždycky, když jsme přišli ze šatny, tak na nás vlítli a my jsme měli problémy u nás ve třetině. Předržovali jsme puky a z toho pramenil ten jejich tlak ze začátku. Nedá se nic dělat. Snad se o kousek zlepšíme.“
Je víc než pravděpodobné, že hokejista si po utkání play-off i bez pomoci videa dokáže promítat všechny důležité momenty, které se spolupodepsaly na výsledku zápasu. Ani třinecký útočník Daniel Rákos nezkouší být v tomto směru výjimkou. Ale hokejové debaty na téma "úterní večer" už přestávají být aktuální.
„O tom teď nemůžeme mluvit a už se musíme soustředit na příští zápas, abychom do něj dobře vstoupili a snažit se vstřelit první gól, což si myslím, že by mohlo být rozhodující.“
Otázkou samozřejmě je, nakolik budou mít hráči Zlína pochopení pro hokejové plány a předsevzetí svého soupeře. Ale to se ukáže až v podvečer.
