Čeští basketbalisté byli na začátku ME 'no name' tým. Pak ale všechny překvapili
Čeští basketbalisté si svoji rychlou a atraktivní hrou získali na mistrovství Evropy spoustu fanoušků. Přesto se s turnajem po prohře s Chorvatskem rozloučili už po základní skupině.
S bilancí dvou výher a tří proher přitom ale rozhodně ukázali, že v maximální síle může český tým trápit v následujících letech i ty nejsilnější týmy Evropy.
„Bojovali jsme do posledního zápasu, do poslední čtvrtiny o postup, který nakonec nevyšel. Nicméně až se na to podíváme s odstupem několika dní, tak si myslím všichni odneseme pozitivní věci,“ říká za celý tým zkušený Jiří Welsch.
Pro něj a Luboše Bartoně šlo pravděpodobně o poslední podobnou akci v kariéře. Zbytek mužstva, které na šampionátu porazilo silné výběry Polska a Gruzie, má ale před sebou do budoucna stále velký potenciál.
„Valná většina těch hráčů je ve věku 20-21 let. Pokud ti kluci budou chtít hrát společně, budou ochotní vždycky rádi reprezentovat, tak by teď mohl mít český basketbal chvilku konkurenceschopné prostředí aspoň této úrovni,“ doufá reprezentační trenér Pavel Budínský.
Vystoupení českých basketbalistů na mistrovství Evropy zhodnotil Michal Jurman
Na velký turnaj se Češi probojovali po šestileté pauze. A šampionát byl velkou školou i pro devětatřicetiletého kouče. Především pak utkání s nejsilnějšími možnými soupeři – Chorvatskem, Slovinskem a Španělskem, které obhajuje titul.
S těmito třemi týmy Češi prohráli, ani v jedné bitvě ale rozhodně nezklamali. Navíc byli dlouho favoritům zcela vyrovnanými protivníky.
„Myslím, že jsme tady zanechali velmi dobrý dojem, hodně se o nás mluvilo s respektem. Je potřeba si uvědomit, do čeho nás pasovali odborníci. Začali jsme na 24. místě, byli jsme pro ně ‘no name‘ tým,“ konstatuje Budínský.
Nálepku "no name" tým ale čeští hráči ve Slovinsku hodně rychle sundali. Musí se ale na druhé straně dodat, že budoucnost zase nemusí být tak růžová, jak by se mohlo po tomto šampionátu zdát.
Český basketbal totiž nemá příliš širokou základnu. Skvělé vystoupení dvojice Satoranský – Veselý jasně ukázalo, že při absenci jakékoli silné individuality by se mohl český mužský basketbal znovu hodně rychle vydat opačným směrem, než jakým vykročil na mistrovství Evropy.
