Slalomářka Hilgertová kariéru končit nechce, rozhodne se ale do konce roku
První dáma českého vodního slalomu. Tohle označení nepatří Štěpánce Hilgertové jen za zásluhy a dvě olympijská zlata, ale stále i za aktuální výkonnost. Vždyť na posledních Hrách v Londýně zůstala na čtvrtém místě jen těsně pod stupni vítězů. Ve 44 letech ovšem logicky čím dál častěji slýchá otázku: Bude závodit i v příští sezóně?
„To je těžká otázka, možná jo a možná ne, je to všechno ve fázi rozhodování, protože být kvalitně připravená je rok od roku větší dřina. I když mi zdraví slouží, tak samo to určitě nejde. Pokud se do toho ještě pustím, tak by to mělo být pořádně a ne jen tak,“ říká Štěpánka Hilgertová, která přitom byla dlouho přesvědčená, že letošní olympijský rok pro ni bude poslední.
„Nečekala jsem, že se bude vyvíjet tak pozitivně, že se mi podaří kvalifikovat na olympiádu a že se mi budou dařit závody. Zase ale na druhou stranu jsem se i tak klonila k variantě ukončit kariéru. Je tu ale lákadlo v podobě mistrovství světa v Praze příští rok.“
Světový šampionát se bude konat v trojském kanálu v září a pro dvojnásobnou olympijskou vítězku by to bylo symbolické rozloučení s bohatou a úspěšnou kariérou.
„Asi bylo, protože je tady velká fanouškovská základna, která nás leduje a která nám každoročně jezdí fandit na Světový pohár do Troji, takže by bylo velice příjemné zazávodit si v domácím prostředí. Ono je to samozřejmě vždycky svazující, ale zase krásnější než v nějakém anonymním prostředí. Doma je prostě doma,“ usmívá se legenda českého i světového vodního slalomu, která se při rozhodování o příští sezóně netrápí otázkou, jestli skončí na vrcholu.
„Na vrcholu určitě neskončím. Ten jsem měla v období mezi roky 1996 a 2004. Myslím, že to byl dlouhý osmiletý vrchol, kdy jsem každoročně vozila medaili. Poslední velkou medaili mám, tuším, z mistrovství světa 2007 a pak ještě z mistrovství Evropy 2008. Myslím, že od té doby je to stále světová kvalita, ale medaile už prostě necinkají. Přetáhla jsem to, je teď potřeba, abych nespadla tak nízko, že bych se za své výkony musela stydět,“ dodává Štěpánka Hilgertová.
