Kniha pojednává o nevyřešeném případu zmizení dospívající dívky na ostrově Videy poblíž islandské metropole. Po 30 letech po ní začne pátrat novinář místních bulvárních novin.
Necelé tři roky po skončení 2. světové války se Československo stalo totalitním státem. Do vězení se dostávali nevinní lidé – demokraté, intelektuálové, podnikatelé... a také básníci.
Jako nový důkaz Chaucerovy neviny slouží dva dokumenty, které našli historikové Euan Roger a Sebastian Sobecki Ti uvedli, že případ se netýkal násilí, ale pracovního sporu.
Tatarsko-ruská spisovatelka Guzel Jachina spíše o temných stránskách ruské historie. „Existuje spousta lidí, kteří se díky její tvorbě dozví o temných stránkách sovětské historie,“ říká rusista.
„Milanovy knihy byly přeložené do více než 50 jazyků, včetně čínštiny. To jen dokazuje, že Milan Kundera je nejen Francouzem, ale také světovým občanem,“ říká Lang.
„V Česku mi chybí knihy, které se nezaměřují vyloženě na téma coming outu a LGBT vztahů, ale jen se v nich ta LGBT postava vyskytuje – tak jako přirozeně,“ upozorňuje básník Robin Sedlmaierů.
„Spousty dětí začaly knížku číst samy. Naučily se tak dobře anglicky. Některé si dokonce psaly překlady, které rozdávaly kamarádům nebo postovaly na web,“ vzpomíná ředitel nakladatelství Albatros.
Uprostřed Starého Hrozenkova stojí kostel narození Panny Marie, je tu i hospoda a obchod. Klikatá cesta, kterou v knize Květa Legátová popisuje, se ale výrazně změnila.
Když na ni v roce 1993 v Reykjavíku poprvé promluvil rodilý Islanďan, měla pocit, že před nesrozumitelným jazykem raději uteče. Na zpáteční letadlo do Prahy ale Marta Bartošková nenasedla.
Jan Štifter umístil svoji povídku do Českých Budějovic roku 1920. „Tehdy ještě platila dvojí morálka, že muž má přicházet do manželství s nějakou zkušeností, zatímco žena má zůstat pannou,“ říká.
Jaký je běžný život moderně ortodoxní židovské rodiny, proč židovské ženy v Antverpách nosí na hlavách paruky a jak jsou důležité dohazovačky sňatků popsala Margot Vanderstraetenová v knížce Mazl tov.
Za přečtenou knihu 50 korun na charitu. Tak funguje projekt Čtení pomáhá. Teď svůj záběr rozšiřuje na pomoc přírodě. Za každou knihu, kterou o ní děti přečtou, mohou nechat vysadit dva stromy.
Ve studiu Divadelní akademie múzických umění vzniká v těchto dnech zvuková podoba knížky. Její autor, Petr Březina, chce dílo financovat pomocí kampaně na webu Darujme.cz.
Výstava se jmenuje „Setkání s Malým princem“ a hostí ji Muzeum dekorativních umění v Paříži. Největší vzácností expozice je soubor 30 ručně psaných stránek původního rukopisu.
V pořadí osmý román jednoho z nejpřekládanějších a nejprodávanějších francouzských autorů současnosti obsahuje 736 stran a je označovaný jako filozofický thriller, který se zabývá politikou a mocí.
Od roku 2020 mu vyšly tři knihy. Přestože většina postav v jeho příbězích je smyšlená, zápletky jsou někdy postavené na skutečných případech, které prošetřoval.
Polský reportér Marek Rabij se v roce 2013 vydal do Dháky, kde se zřítila osmiposchoďová textilní továrna a ve svých troskách pohřbila více než tisíc lidí. Své zkušenosti popsal v knize Život na míru.
Oceněn byl i Miloslav Topinka, který si odnesl cenu za literaturu nebo překladatelka Alena Morávková. Cenu za přínos v kinematografii a audiovizi dostala in memoriam filmařka Ester Krumbachová.
Třiasedmdesátiletý autor na sebe upoutal pozornost například románem Paradise (Ráj). Švédská akademie ho ocenila za zpracování tématu kolonialismu a jeho dopadů.
Běloruská autorka románu Na zasněžený ostrov popsala své zkušenosti ze života na stockholmském předměstí. Promluvila i o tom, že život v Bělorusku je současně pro mnohé lidi životem ve strachu.